Zříceniny hradu na skalních pískovcových útvarech, 3 km jihozápadně od Teplic nad Metují.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1393, kdy jej vlastnil Matěj Salava z Lípy. V roce 1447 byl spolu s Adršpachem, Střmenem a Vízmburkem vykoupen a pobořen. Stal se majetkem jakéhosi Kočky, který se jej pokusil pojemovat po sobě Katzenstein. V roce 1466 jej držel Hanuš z Varnsdorfu a na Trutnově, který jej roku 1488 prodal Zbyňkovi Buchovcovi z Buchova. Jan Špetle z Janovic hrad připojil k Náchodu. Poté se zde vystřídala řada majitelů, v roce 1513 hrad neúspěšně obléhal kníže Lehnický. V dalším průběhu poloviny 16. století přestal být hrad udržován a k roku 1576 se uvádí jako pustý.
S ohledem na situaci staveniště v části skalního města není přesně znám rozsah hradu. Ten je předpokládán velmi značný. V uvažovaném rozsáhlém vnějším opevnění hrály velkou roli jednotlivé skalní útvary spojené vzájemně umělým ohrazením. Stop se však dochovalo málo. Nespornou částí hradu byla severní, kamennou hradbou ohrazená část s cisternou, která mohla nejspíše sloužit jako předhradí. Vlastní hrad na jihozápadě opevňoval příkop s vyhozeným valem a další čtverhranná baštovitá zemní fortifikace. Na severu byla k hradu přihrazena menší plocha nejasného užití. Vnitřní hrad obsahoval na jižní straně nevelké nádvoří s minimálně jednou zděnou stavbou, zbytek vyplňoval rozlehlý vysoký palác k jehož stavbě byly využity i dvě skalní věže. Do skály byly vytesány i některé místnosti a schodiště. Ze zděné části se nejlépe dochovala místnost zaklenutá hrotitou valenou klenbou, přiložená z východní strany k severnímu bloku.
Na první fotografii je pohled na severní skalní blok vnitřního hradu. Na druhé pohled na pozůstatky místnosti zaklenuté hrotitou valenou klenbou. Na třetí fotografii je pohled na portálek v severní skalní věži a na čtvrté pohled z vnitřního hradu na příkop a val v jižní části.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989