Kaltenštejn

Zřícenina hradu na osamoceném, od horského masivu odděleném nevysokém kopci s poměrně plochým volně klesajícím temenem, který dominuje širokému údolí Černého potoka, 1,6 km jižně od Černé Vody, 4 km jihovýchodně od Žulové.

Poprvé se hrad objevuje v letech 1295–1296, kdy biskup Jan Romek žaloval svídnického knížete Bolka, aby mu vydal hrad. Přestože se kníže bránil, že jej řádně zakoupil, nakonec jej vrátil. Podobně jako v případě nedalekého Frýdberka či Rychleb vystavěli zřejmě i Kaltenštejn odpůrci vratislavského biskupa na uchvácené půdě. V roce 1441 se hradu zmocnil Zikmund Rachna, který unesl dceru Půty z Častolovic. Pronásledování se se nejprve ujal Hynek Krušina z Lichtenburka, dobytí hradu ale přenechal oddílům biskupa. Nakolik celá akce hrad poškodila, nevíme, ovšem hrad, zřejmě i v souvislosti s přestavbou Jánského Vrchu, ztrácel na významu a nakonec byl po roce 1505 pobořen.

Nejstarší částí hradu bylo nepravidelné jádro se zaoblenými nárožími, v němž se nacházel volně stojící okrouhlý bergfrit o průměr 10,8 m a síle zdi ve spodní části 4,3 m, přístupný částečně zachovaným portálkem ve výši prvního patra. Na dně úzkého prostoru přízemí věže byl v mělké nice v líci zdi pod plochým kamenem objeven kruhový otvor vedoucí do 2 m hluboké šachty o rozměrech přibližně 86 x 85 cm sklenuté klášterní klenbou. V zadní nejlépe chráněné části se nacházel téměř čtvercový dvouprostorvý palác s přízemím zaklenutým valenými klenbami. Pravděpodobně ve 14. století přibyl kolem jádra v útržcích zachovaný parkán, jehož severní částí vedla cesta, o čemž svědčí pilíř se zbytkem portálu a nížeji položené předhradí na severozápadě, které k jádru přiléhalo. Vnější pás hradeb s drobnou hranatou baštou na jihozápadě, poblíž které jsou v zalomení hradby patrné pozůstatky první brány (z popisu z roku 1443 vyplývá, že hrad měl čtyři brány), musel být vybudován ještě před rokem 1420, neboť v roce 1424 musel biskup Konrád z Olešnice kapitule zdůvodňovat, proč tak rozsáhlý hrad zastavil za pouhých 60 marek. V dolní ohradě stával pivovar, stáje, mlýn a hluboká studna.

Na první fotografii je pohled na věž, na druhé je vstupní brána do horního hradu, na třetí opěrný pilíř paláce. Na čtvrté fotografii je vstupní brána do dolního hradu.

KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000
PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001