Ždírec, Hradiště, též Pravín

Terénní stopy šlechtického sídla na západním konci široké ploché ostrožny nad soutokem ždárského potoka s Oleškou, na jejím pravém břehu, východně nad osadou Ždírec, 800 m jihozápadně od Žďáru, 1,8 km západně od Levínské Olešnice.

Písemné zprávy o lokalitě mlčí, neznáme ani její jméno. Podle místní tradice se, vzhledem ke kilometr proti proudu Olešky ležícímu Levínu, nazývala Pravín. Na základě archeologických nálezů je lokalita kladena do konce 13. století a počátku 14. století. Vzhledem k sídlením souvislostem lze uvažovat, že sídlo zaniklo nejpozději na počátku 15. století, kdy se blízký Levín a pravděpodobně i Žďár staly součástí kumburského majetku. V literatuře je sídlo spojováno se hypotetickým ždíreckým majetkem, jehož část se v podobě mlýna a chalupy zmiňuje při prodeji Burianem Trčkou z Lípy v roce 1584 Janu Straníkovi, který scelil díly okolních majetků do jediného studenckého statku. Vzhledem k sídelním souvislosti se existence samostatného ždíreckého majetku jeví jako málo pravděpodobná, neboť pro něj nezbývá místo a opevnění v poloze Hradiště nad osadou Ždírec tak spíše souvisí se starší historií Žďáru.

Trojúhelníková dispozice se silně zaoblenými rohy je od zbytku ostrožny na východě oddělena šíjovým příkopem s předhozeným valem. Čelo jádra zaujímá mohutné valovité těleso se stopami kamene, svažitá plocha jádra je bez patrných stop zástavby.

Na prvních dvou fotografiích je severovýchodní část čela, na třetí opačný pohled z jádra do šíjového příkopu a na předpolí. Na poslední fotografii je pohled z jádra na zakončení šíjového příkopu na jeho jihovýchodním konci.

SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887
ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 3. díl, S–Z, Praha 2005