Žďár

Terénní stopy šlechtického sídla na jihozápadním konci široké ostrožny v lokalitě Krchovek nad soutokem dvou bezejmenných vodotečí, na jižním okraji Žďáru, 1,5 km severozápadně od Levínské Olešnice, 3 km severovýchodně od Staré Paky.

V písemných pramenech se poprvé zmiňuje Diviš ze Žďáru (1375) při podání kněze ke kostelu v Levínské Olešnici. V roce 1395 Pešík ze Žďáru, který spolu s Paškem z Plesu a Přibíkem z Dubence koupil poručenství na dubenecké tvrzi. Sídlo samo se přímo nezmiňuje, nejspíše, analogicky k blízkému Levínu, lze jeho zánik a připojení ke kumburskému panství, jak se objevuje při dělení Trčkovských statků v roce 1533, předpokládat v 15. století.

Obdélná plošina jádra o rozměrech zhruba 24 x 16 m je na severní a východní straně oddělena širokým mělkým příkopem s předhozeným valem, který se na severní straně zachoval do výšky přes 2 m, naopak na severní je setřelý a přechází v terénní vlnu. Západní a jižní stranu chránil svah ostrožny. V jihozápadním cípu se se nachází snížený výběžek na způsob parkánu.

Na první fotografii je východní čelo valu, na druhé jádro z valu. Na třetí a čtvrté fotografii je pohled z jádra na severní a východní stranu valu.

SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887
ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 3. díl, S–Z, Praha 2005