Studenec

Terénní stopy opevnění na vrchu Hradisko, na jižním konci Studence, 5 km severovýchodně od Staré Paky.

Lokalita se v písemných pramenech neobjevuje, neznáme ani její jméno. K roku 1388 se zmiňuje Přech ze Studence a po něm (1395) Zbraslav, syn Jaroše ze Studence. V roce 1533 náležel Studenec, coby příslušenství ke kumburskému majetku, Janovi mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1584 koupil od Buriana Trčky z Lípy Studenec, další ves a části čtyř vsí Jan starší Straník z Kopidlna, který tyto majetky spojil a za centrum zvolil Studenec. On, nebo jeho stejnojmenný syn, postavil ve Studenci jednoduchou renesanční tvrz, poprvé zmiňovanou roku 1623 v souvislosti s konfiskací majetku pro účast na stavovském povstání, tehdy se majetek nazýval Studená Hora. Lze předpokládat, že terénní stopy na vrchu Hradisko mohou náležet staršímu sídlu vzniklému na rozhraní vsí Studence a zaniklého Slavíkovce-Líštného.

Opevnění zaujalo užší, severozápadní konec plochého vrcholu, od nějž bylo odděleno šíjovým příkopem. Druhý menší příkop vymezil jádro na zadní straně. Pod ním se nachází uměle upravená plošina, zřejme pozůstatek těžby kamene. Jádro, v jehož zadní severozápadní části se nachází terénní deprese, která by mohla být pozůstatkem stavby, je bez dalších stop zástavby. Další terénní deprese se nachází v předpolí na vrcholu kopce, jehož jižní strana klesá strměji dolů. Na severní, volněji klesající straně je setřelý náznak příkopu, který mohl na severu a východě ohraničovat hospodářsky využitelný prostor před jádrem.

Na první fotografii je čelo jádro, na druhé terénní deprese v zadní části. Na třetí totografii je zadní části jádra přes příkop od severozápadu a na posledním snímku čelo jádra od východu.

ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887
ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 3. díl, S–Z, Praha 2005