Rýmařov

Archeologicky odkryté stopy tvrze v jihozápadním obvodu historického jádra města.

Rýmařov vznikl jako komorní královské město po polovině 13. století, písemné zprávy jej však zachycují až od poloviny 14. století (1351). Od jeho konce byl pak spolu s hradem Rabštejnem trvale zastavován. V té době byl v držení Pročka z Vildenberka, jehož loupežná rota v okolí působila. Vzhledem k působeným škodám byl nejvyšším sudím Erhardem z Kunštátu a Skal volán roku 1405 Proček k zodpovědnosti, a protože se situace nezměnila, bylo proti němu vojensky zasaženo. Počátkem roku 1406 markrabě Jošt odpustil městu daně, aby mohlo napravit utrpěné škody. Tvrz tedy byla zřejmě dobyta a již neobnovena, což potvrzují i výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu.

Tvrz tvaru poloviny oválu o rozměrech 32 a 25 m obíhal příkop o šíři 11 m a hloubce 4 m, patrně doplněný předhozeným valem. Pahorek tvrze zachycený na plánu města z poloviny 18. století, kde se jmenuje jako Hradisko (Burgstadtl), je z větší části zachován. Sama tvrz prošla několika vývojovými fázemi. V první, z doby počátku města (kolem poloviny 13. století), byla dřevěná. Ve druhé (konec 13. století) vzniklo uprostřed stavení o rozměrech 9 x 9 m s kamennými základy a dřevohlinitými stěnami. To bylo při následné úpravě na tavírnu zlata odstraněno. Po vyčerpání ložisek zlata se zde tavilo železo. Teprve ve třetí čtvrtině 14. století zde vzniklo feudální sídlo, jehož ohradu tvořila kombinace palisády ze svislých otesaných trámců spojovaných rovnými prvky a tzv. polského plotu (propletení proutím a hlíněná omazávka). Ve východním nároží se v nakoso postavené dřevěné (snad věžovité) budově nacházela brána. Věžovitý charakter měl i centrální objekt o rozměrech 9,5 x 8,3 m se stěnami sendvičové konstrukce (mezi dvojicí srubů z otesaných trámů byla napěchována hlína promísená se slámou). Stropy povalového typu byly mezi podhledem z kulatiny a záklopem taktéž vyplněny izolací.

Na první fotografii je pohled od jihovýchodu, na druhém od severovýchodu, na třetím od severozápadu a na čtvrtém od jihu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001