Skály (u Jimramova)

Zřícenina hradu na skalním bradle na vedlejším vrcholu masivu obtékaného Fryšávkou mezi Jimramovskými Pasekami a Novým Jimramovem necelého 1,5 km jižně od Javorku.

Zakladatelm hradu se stal Erhard z Kunštátu, který se po něm psal mezi lety 1379 až 1388. Erhard byl synem Archleba ze stařechovické větve rodu z Kunštátu, který získal původně pernštejnský majetek kolem Jimramova asi po polovině 14. století (před 1361). Po Ehardově smrti v roce 1417 nastal spor o majetek, jichž využil Kuna z Kunštátu a Boleradic a hlavně zeman Jan z Břežan, který pokračoval v loupežnické praxi předchozích držitelů hradu i po husitských válkách. V reakci na to moravští stavové hrad vykoupili a nechali rozbořit, roku 1462 se uvádí již jako hradiště a o dva roky později (1464) jako zbořený - "castro rupto Skaly".

Hrad využil složité terénní konfigurace skalního bradla na vrcholu kopce. Vlastní jádro vzniklo uzavřením skalních bloků spojovacími hradbami. V takto vytvořeném nádvoří uzavřeném vysokými bloky vznikl hradní palác, z něhož vede přehrazenou úzkou průrvou výpadní branka. Bránu v západní téměř tři metry široké západní zdi zajišťoval ze skalního bloku nad ní subtilní okrouhlá věžice. Před bránou se nacházel parkán a před ním příkop. Na severu zajišťovaly jádro dvě mimo něj stojící věže na skalních blocích - hranolová a oválná. Pod oválnou se zachoval zbytek brány, jíž se vstupovalo do předhradí chráněného na západě dvojicí příkopů a valů. Rozsáhlý areál měl podle pramenů poskytnout útočiště pětistům Břežanových kališníků, jenž se hodlal vévoda Albrecht v roce 1438 vypudit. O realizaci akce sice nic nevíme, nicméně její výsledek byl negativní, neboť hrad byl nakonec vykoupen a rozbořen.

Na první fotografii je hranolová věž, na druhém oválná stojící na severním skalisku. Na třetí fotografii je pohled do prostoru jádra ze skaliska na jihozápadě, na čtvrtém je hradební zeď jádra na jihovýchodě (pohled z téhož místa).


HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001