Pořešín

Zříceniny hradu na ostrožně nad levým břehem Malše, 500 m jihovýchodně od stejnojmenné obce, 4,2 km severně od Kaplice.

Zakladatelem hradu, který se poprvé objevuje roku 1312, kdy se zmiňuje purkrabí Přibek z Pořešína jako nástupce Jana z Vracova, se stal patrně Bavor III. ze Strakonic. Kolem roku 1315 směnil Bavor ze Strakonic Pořešín se svými příbuznými Vernéřem, Rackem a Přibíkem z Vítějovc hrad za Vítějovice. Uvedení bratři se stal zakladately rodu z Pořešína. Markvartem z Pořešína, stejnojmenným vnukem jednoho z nástupců (Markvarta, Přibíka a Ješka) zakladatelů rodu, pořešínská větev před rokem 1423 vymřela a hrad připadl jako odúmrť králi Zikmundovi. Po roce 1434 hrad získal Oldřich z Rožmberka, který jej nechal jako potencionální možnou základnu husitských odpůrců pobořit a celý majetek byl (stejně jako hrady Louzek a Sokolčí) připojen k novohradskému panství. V roce 1541 se hrad uvádí jako pustý.

Trojdílná dispozice hradu tvořená jádrem a dvěma předhradími zaujala polohu na široké a ploché ostrožně. Původně pouze dvoudílná dispozice hradu byla později doplněna dalším velmi krátkým předhradím odděleným od stoupajícího svahu okolního terénu šíjovým příkopem a valem. Mohutnější šíjový příkop mezi oběma předhradími uzavřený na obou koncích patrně kamennou hradbou podobně jako v případě příkopu mezi druhým předhradím a jádrem. Mimo slabé obvodové zdi na jihozápadě s částí nároží čela, k němuž v těsné blízkosti přiléhala též první kulisová brána, a dále stop budovy v této jihozápadním části, se ne prvním předhradí nedochovaly další stopy zástavby. Na obovodovou zeď s bránou byla dodatečně nastavěna čverhranná věžovitá nástavba se slabými stěnami. Na druhém přehradí se v blízkosti jeho severního nároží zachovala kulisová brána s přebraním (původně tzv. vlčí jámou). K bráně se v čele připojila na spáru slabší hradba, mimo její části se pak zachovala ještě hradba severozápadě, která pokračovala přes příkop k jádru hradu. V západním nároží druhého předhradí pravděpodobně stála okrouhlá bašta.

První stavební fázi jádra hradu představovala obvodová hradba s ochozem a palác na jihozápadě. Ve druhé fázi došlo k navýšení obvodové hradby, která tím nabyla charakteru plášťové zdi. Tato změna však přinesla problémy se statikou, které si vyžádaly další úpravy v podobě oprav a pilířů při vnějšku zdi, včetně dalších přizdívek (např. u severovýchodní uzavírací zeď příkopu). Nejsložitější stavební situace se vyskytuje v prostoru třetí brány. Tam došlo k zrušení celé části hradebního okruhu, nový byl založena před něj do šíjového příkopu, který odděloval jádro od předhradí. V další fázi byla nově postavená část od brány, která prodělala minimálně tři stavební fáze, přičemž při poslední vznikla i branka pro pěší přístupná oble vedenou chodbičkou, k původnímu lomu hradby stržena a vystavěna znovu. Stejně jako třetí brána prodělalo i její předbraní minimálně dvě přestavby. Dále docházelo k postupnému zastavování jádra dalšími budovami, jejichž střechy byly podle archeologických nálezů kryté prejzy. V poslední fázi hradu se tak hrad stal typem hradu plášťovou zdí.

Na první fotografii je pohled na palác v jihozápadní části areálu jádra, na čelo jádra s šikmo postavenou třetí bránou, čelní zdí a palácem. Na třetí fotografii je pohled na bránu druhého předhradí a na čtvrté pak celkový pohled na ze svahu ve směru od přístupu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl III. Budějovicko, Praha 1884
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986
Hrady na Malši - spolek [online]. Copyright ©2007 [cit. 10.02.2019]. Dostupné z: http://www.hradynamalsi.cz/