Lomec

Tvrziště na okraji hraně terasy nad údolím medenického potoka při jeho soutoku s bezejmennou vodotečí, 500 m východně od Lomce, 1,3 km západně od Třebonína.

Poprvé se Lomec objevuje roku 1385 v predikátu Mikuláše z Lomce, v roce 1404 se zmiňuje Vavřinec z Lomce. Roku 1515 prodal Jan Hanikéř ze Semína Velký a Malý Lomec městu Čáslavi.

Jednodílné opevnění obdélného půdorysu zaujalo polohu na terénní hraně údolí. Od plochého předpolí jej na severní a západní straně oddělil příkop s předhozeným valem, na zbývajícíh dvou stranách bylo stanoviště přirozeně chráněno strmým skalnatým srázem. Na jižní straně se níže pod pahorkem jádra nacházela úzká plošina literaturou považovaná za parkán.

Spolu s 650 m východně vzdáleným opevněním Hrádek u Třebonína 2, necelý kilometr vzdáleným opevněním Hrádek u Třebonína 1 a středověkou vsí Třebonín s kostelem s románským jádrem, představuje lokalita pozoruhodný sídelní celek.

Na první fotografii je tvrziště od severu. Na druhé a třetí fotografii je pohled z jádra západním a severním směrem, na čtvrté je pohled na plošinku na jižní straně pod jádrem.

SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí. 2. díl, K–R, Praha 2000