Lanšperk 2

Zaniklá fortifikace na ostrožně nad levým břehem Tiché Orlice necelého třičtvrtě kilometru jihozápadně od Lanšperka.

V písemných pramenech se lokalita neobjevuje. Archeologické nálezy dokládají život na ní ve druhé polovině 13. a na počátku 14. století, spíše než o předchůdce se jednalo o pandán blízkého Lanšperka, který přežil jeho založení. Mimo keramiku, militaria a potřeby jezdce se v nálezech objevily i srpy a keramický přeslen. Podobně jako Rotnek a Kyšperk představuje lokalita jednoduchou fortifikaci v řetězu opevnění probíhajícím podél Tiché Orlice, jejichž účel a případný vztah k zeměpanskému Lanšperka zůstává zatím otevřený.

Opevnění zaujalo polohu na konci široké ostrožny chráněné na severozápadní a severovýchodní straně strmými svahy údolí Tiché Orlice a bezejmenné vodoteče. Na jihu je od zbytku ostrožny oddělil obloukovitě vedený příkop s předhozeným valem. Samotné jádro se dělí na dva výškové stupně - vyšší v jihovýchodní části a níže položenou v severozápadní. Využity byly zřejmě i skalní suky vystupující ze svahu na severu.

Na první fotografii je pohled z jádra směrem na severozápad. Na druhé forografii je severní strana kleající k skalním suků a na třetí příkop na jihu (oboje pohled západu). Na posledním snímku je celkový pohled od jihozápadu (v pozadí hrad Lanšperk).

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011