Kyšperk

Zaniklý hrad na ostrožnovitém konci hrany návrší nad Tichou Orlicí na západním okraji Letohradu.

Písemné zprávy o hradu mlčí, se jménem Kyšperk se setkáváme pouze v predikátu, přičemž totožnost s hradem není zcela jsitá, nebot stejné jméno neslo i sousední městečko. V roce 1308 se připomíná Ješek z Kyšperka, jehož potomci podstoupili hrad Mikuláši Žampachovi z Potštejna. Ten jej připojil k Žampachu a součástí jeho panství byl až do roku 1562.

Nevelký hrad polokrouhlého půdorysu byl s vyjímkou jižní strany, chráněné příkrým srázem, chráněn příkopy a valy. Na severozápadní, nejméně chráněné straně bylo toto opevnění zdvojeno. Vnitřní val je zde trojúhelníkovitě rozšířen, což zřejmě souviselo se vstupem do hradu. Vlastní, nevelké jádro hradu je je v podstatě rovné s jedinou vyvýšeninou na západní straně. Jednoznačná interpretace hradu neexistuje. protože se nezachovaly žádné stopy po zástavbě a úplný zánik historického nadloží není zcela pravděpodobný, mohlo by se jednat o dosti archaický, dřevěný, krátce užívaný objekt. S tímto je ovšem v rozporu tradované sdělení, že zbytky hradu sloužili jako zdroj materiálu pro stavbu vzdálené kaple, ovšem to je otázkou dalšího výzkumu.

Na první fotografii je pohled na jádro z druhého valu na severozápadě. Na druhé fotografii je pohled na jihovýchodní část jádra a na třetí a čtvrté fotografii celkový pohled od severu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989