Helfštejn

Polozřícenina rozlehlého hradu na jižním hřebenu Moravské brány nad Týnem nad Bečvou.

Zakladatelem hradu, jehož nejstarší podobu neznáme, se stal loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který jej vystavěl v neurovnaných časech po vymření Přemyslovců v roce 1306 na úchvatu rodu z Drahotuš, nicméně po odebrání hradu Fridušovi jej od krále Jana Lucemburského dostal Vok z Kravař. I přes spor mezi rodem z Drahotuší a rodem z Kravař zůstal hrad v držení Kravařů až do roku 1447. V tom roce zapsal Jiří z Kravař panství Vokovi ze Sovince, jenž ho po dvacetileté držbě prodal Albrechtu Kostkovi z Postupic, důvěrníku krále Jiřího, což se zřejmě stalo důvodem útoku vojska Matyáše Korvína na hrad. Od roku 1475 hrad držel Vilém z Pernštejna. V polovině 16. století získali majetek páni z Ludanic, po sňatku s Kateřinou z Ludanic jej získal Petr Vok z Rožmberka. Za třicetileté války byl hrad vypleněný vzbouřenými Valachy osazen posádkou, díky níž odolal roku 1626 Dánům a 1643 Torstensonovi, což se stalo paradoxně po skončení války argumentem pro jeho boření, přerušené turko-tatarským vpádem roku 1663. Chátrající hrad byl opuštěn roku 1788.

Původní hrad byla jednoduchá bezvěžová dispozice s 2 m silnou hradební zdí, půdorysu lodi s useknutou zádí a špičkou otočenou k jihu, s dvojprostorovým palácem při východní straně. Snad záhy nato vznikl další palác v severní části jádra a pravděpodobně i další stavení na východě, zjištěné archeologickými výkopy. Na konci 14. století už mimo tyto stavby existoval asi i okružní parkán. Zřejmě na počátku 15. století byl vyzděn kontreskarpovou zdí mohutný příkop obíhající již od počátku spolu s valem celý hrad. Na přelomu 14. a 15. století vzniklo šestiboké předhradí, jehož hradba se připojila k jádru. Jako důsledek útoku Korvínova vojska vzniklo vysunuté branské stavení v podobě hranolové veže srostlé s okrouhlou baštou a změnila se částečně situace při vstupu. Za Viléma z Pernštejna došlo k vybudování protáhlého koridoru zajištěného po delších stranách pečlivě rozměřenými dovnitř otevřenými baštami a věžovou bránou, jehož čelo zajistil šíjový příkop. Pravděpodobně Janovi Bohatému z Pernštejna je pak přisuzována stavba impozantní, i když trochu anachronické mohutné štítové zdi o šířce 7,5-10 m a výšce 13,5 m, před níž se nachází široký šíjový příkop.

Na první fotografii je pohled ze severozápadního nároží štítové zdi podél koridoru na jádro. Na druhém snímku je vstupní brána kravařského předhradí z prostoru cesty mezi ní a vysunutým branským stavením. Na třetí fotografii je pohled z bašty na západní straně předhradí na pernštejnský koridor, na čtvrté čelní strana jádra.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007
SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava, Praha 1983