Drahotuše

Zříceniny hradu na klesající ostrožně obtékané na západě Jezernicí a na východě bezejmennou vodotečí nad vsí Podhoří, 5,5 km severozápadně od Drahotuší, 6 km severovýchodně od Lipníka nad Bečvou.

Poprvé se hrad založený Bohušem z Drahotuš, synem Crha z Ceblovic a bratrem Hartmana z Holštejna, objevuje v listině z roku 1278. Podle některých názorů se jej na přelomu 13. a 14. století zmocnil loupeživý rytíř Friduš z Linavy. O poboření hradu Drahaus k roku 1312 se zmiňuje Zbraslavská kronika. Pobořený hrad se poté měl vrátit do rukou Bohušových potomků, kteří jej roku 1371 zapsali markraběti Janu Jindřichovi a sami se přesunuli na Opavsko. Janův syn Jošt zastavil před rokem 1408 majetek Ctiborovi z Cimburka a o osm let později (1416) jej král Václav IV. dal Lackovi z Kravař. Ke konci husitských válek se hradu zmocnil Boček Puklice z Pozořic, který odtud vedl drobnou kořistnou válku a jemuž jej roku 1446 právoplatný majitel Heník z Valdštejna raději zapsal. Po roce 1447 se majetek opět vrátil do rukou Tovačovských z Cimburka, ti však o hrad příliš nestáli a roku 1476 jej spolu s Hranicemi prodali Vilémovi z Pernštejna, který jej připojil k hranickému panství. Hrad ztratil sídelní i vojenskou funkci a jako nepotřebný zpustl.

V čele jádra se na zděné výplni zaobleného čela za hradbou nacházel volně stojící okrouhlý bergfrit o průměru kolem 8,5-9 m. Samotné jádro, složené z přední půleliptické části a zadní menší jižní obdélné části, bylo rozděleno příčnou, 2,5 m silnou hradbou. Při východní straně se nacházel dvojprostorový palác. Z pozůstatků v zadní (jižní) části nelze určit, zda zde stála dvě menší stavení, nebo šlo o jedinou budovu s průjezdem. V čele na severu oddělil jádro od klesajícího hřebene ostrožny mohutný šíjový příkop o šířce 22 m a hloubce 10 m, který přecházel po obou stranách v boční příkop s valem. Na počátku 15. století obkroužil hrad zděný parkán, který se na jihu rozšířil do předhradí nahrazujícího pravděpodobně původní dřevěné předhradí, odkud stoupala cesta do jádra. V jihovýchodním nároží předhradí se nacházela věžovitá brána, do které se vcházelo po mostě přes příkop z cesty vedoucí od podhradní vsi. Při úboční cestě se nachází objekt strážnice a starého původu může být i kamenný obloukový most v ohybu cesty před hradem.

Pravděpodobně za Bočka Puklice došlo k vybudování bašty mezi šíjovým příkopem a dvojicí menších šíjových příkopů před ní. Bašta zajistila citlivý bod převyšující o 4 m úroveň hradu, s nímž ji spojila dřevěná lávka vedená z čela upravené parkánové hradby přes šíjový příkop. Před dvojicí menších šíjových příkopů vyrostla výše na hřebenu ještě další dřevohlinitá opevnění. Prostřední bylo zřejmě spojeno palisádovým koridorem, ale severní, ležící ve vzdálenosti 250 m bylo již samostatným předsunutým opevněním.

Na první fotografii je pohled od jihu na bergfrit přes palác při východní straně jádra. Na druhé fotografii je pohled z bergfritu směrem do jádra. Na třetím snímku je čelní strna paláce při východní straně jádra a na čtvrté boční příkop s valem při východní straně, níže pod ním je patrná úboční cesta vedoucí do předhradí.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007