Zubštejn

Zřícenina hradu na dominantním kopci půl kilometru východně od Pivonic.

Původní název hradu datovatelného archeologickými nálezy do přelomu 13. a 14. století byl Lapis (Kámen), pod nímž se přímo připomíná roku 1348. V přídomku Atluše a Jimrama z Kamene se však objevuje již o čtyři léta dříve (1344). V roce 1358 koupil hrad pod jménem Zubrštejn markrabě Jan Jinřich, jehož syn Jošt hrad v letech 1377-90 propůjčil jako léno Janovi z Křižanova. Na počátku 15. století měnil majetek často majitele. Za husitských válek utrpěl hrad patrně velké škody, protože při zástavě roku 1437 se uvádí jako hradiště. V roce 1446 jej zpět do rukou rodu Pernštejnů získal Jan, který jej pravděpodobně nechal opravit, neboť v roce 1482 byl hrad sídlem Jimrama z Pernštejna. K opuštení a definitivnímu zániku došlo zřejmě až mezi lety 1522 a 1547.

Jádro s delší osou ve směru sever-jih zaujalo skalnatý hřbet, který byl v čele na severu přetnut do skály vysekaným příkopem. Celé poměrně úzké čelo zaujala štítová věž s bránou. V patře věže byla křížově zaklenutá místost s arkýřem na východní straně. Zadní (jižní) stranu zaujal původně věžovitý palác zachovaný dnes pouze v substrukci. Dobře dochovaný je naopak mladší palác vložený do nádvoří na jeho západní stranu. Ten byl podsklepen se dvěma valeně klenutými místnostmi přístupnými z obou stran zahnutými schodišti. Podobně zaklenuto bylo v přízemí, patro zabíral jediný sál.

V čele hradu se nachází rozlehlé obdélné předhradá ohraničené na východní straně skalnatým hřbítkem. Vstup do něho nebyl zajištěn příkopem, nýbrž oválným opevněním, které snad mohlo v předchozích fázích před vznikem velkého předhradí představovat samostané předsunuté opevnění. Na východě supluje obvodouvou hradbu zmiňovaný skalnatý hřbítek. Na opačné (západní) straně předhradí jsou při vstupní bráně patrné pozůstatky podlouhlého stavení, na něž navazuje obvodová zídka ukončená malou baštou v jihozápadním nároží. V jihovýchodním nároží se před vstupem do vlastního hradu nachází plošina tarasovaná na sucho kladenou zdí, z níž vedl most na úzké zděné předmostí. Z toho na pobě strany vybíhaly opevnění představující vnější prstenec kolem hradního jádra. Ten byl tvořen valem trapézovitého průřezu obložený na sucho kladenou kamennou plentou. Na východě a na západě se nachází dvě malé okrouhlé bašty, třetí, velká se nachází na jihozápadě. Je tvořena víceméně ohybem valu připojujícího se ke skalním útesům v jižní části. Podobně jako předhradí plnící pravděpodobně primárně funkci hospodářského dvora se i zde v zadní části nacházelo nějaké hospodářské stavení a cisterna, která se jeví jako studna.

Na první fotografii je pohled na předmostí a jádro hradu, vpravo je západní prostor vnějšího opevnění jádra. Na druhém snímku je pohled od západu na jádro s dobře viditelnými místnostmi v suterénu a přízemí mladšío paláce. Na třetí fotografii je severní a východní strana štítové věže s arkýřem - pohled z příkopu. Na posledním snímku je pohled z jádra do prostoru bašty v jihovýchodním konci vnějšího opevnění.

HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001