Pernštejn

Mohutný hrad na ostrožně nad soutokem Smrčeckého potoku s Nedvědičkou, 1,2 km jihozápadně od Nedvědice.

Hrad založili mezi léty 1270 až 1285 příslušníci rodu erbu zubří hlavy s nozdrami protaženými houžví - pozdější Pernštejnové. Předek rodu - Štěpán z Medlova - působil v zeměpanských službách, v nichž si vysloužil krajinu na horní Svratce, kde jeho potomci vystavěli svůj hrad, který drželi až do roku 1596, kdy jej museli z finančních důvodů prodat. Roku 1631 pak v bitvě u Tangermunde zemřel poslední potomek z rodu - Vratislav Eusebius. V roce 1645 hrad odolal oblehání Švédy a po opravách se stal zemskou pevností. Barokní úpravy se vnitřního hradu nijak závažně nedotkly. Za hrabat Mitrovských byly vypracovány plány na regotizaci hradu, ale naštěstí k tomu nikdy nedošlo, takže se hrad zachoval ve svojí původní malebné podobě. Od roku 1945 je v majetku státu.

Na konci 13. století měl hrad trojúhelný půdorys daný okraji skaliska, které hradní zeď kopírovala. V severozápadním nároží stojí pětipodlažní věž Barborka s břitem natočeným směrem k přístupové cestě. V jejím suterénu se nacházela původní cisterna. Dvoutraktový palác stál na jihu a zachovaly se z něho sklepy částečně zasekané do skály, přízemí a obvodní zdi prvního patra. Celý rozsáhlý komplex vznikal postupně, dlouhým a složitým stavebním vývojem. Dnešní podoba jádra hradu je pozdně gotická, hlavní věž je plně vrostlá do komplexu, stejně jako ostatní nejstarší zdivo, jež je využito v novější zástavbě. Vnější opevnění hradu z poloviny 14. století bylo později doplněno hranolovou věží, břitovou hranolovou věží zvanou Hodinovou a druhou okrouhlou věží. Předbraní prvního předhradí je vymezeno koridorem s renesančním barbakánem s bránou a předhradí je při novějším vstupu zajištěno oblým předsunutým opevněním a goticko-renesanční branskou věží, při původní cestě pak bastionem s bránou.

Na první fotografii je barbakán se vstupní branou, na druhé fotografii je pozdně gotické jádro hradu směrem od Hodinové věže. Na třetí fotografii je pohled na jádro směrem k bráně předhradí a na čtvrté fotografii je celkový pohled na hrad z míst před předsunutým opevněním.

HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001