Vítkův Hrádek

Zřícenina hradu na výrazném vrcholu (1035 m n. m.) jihozápadně od Frymburka.

Hrad se poprvé objevuje v písemných pramenech až v roce 1394, kdy zde byl vězněn český král Václav IV. August Sedláček se na základě darování vesnic cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě roku 1277 Vítkem z Krumlova domníval na základě toho, že jedna z vesnic byla ještě před horou, kdežto druhá až za ní, že zakladatelem hradu mohl být už Vítek z Krumlova. Po vymření krumlovské větve přešel majetek na větev rožmberskou. Naopak ta je dnes badateli považována za zakladatele hradu, který by tak vznikl někdy v první části 14. století. Za husitských válek prodal roku 1427 Oldřich z Rožmberka hrad svému švagrovi Reinprechtovi z Walsee, jehož syn Jan jej postoupil za určitých podmínek Janu z Rožmberka. V roce 1521 odkázal Petr z Rožmberka panství Rožmberk spolu s Vítkovým Hrádkem Petru Holickému ze Šternberka. Následné několikaleté spory mezi synovci Petra z Rožmberka a Petrem Holickým vedly nakonec k vyplacení Petra Holického. Hrad byl jako pevnost nadále udržován, přestože byla zrušena samostatná správa panství. Za českého stavovského povstání byla po přepadení hradu rakouskými povstalci zesílena hradní posádka na 200 mužů. Po uklidnění poměrů hrad ztratil svoji pevnostní funkci a začal chátrat, v polovině 18. století byl nadobro opuštěn.

Hrad, který sloužil od počátku jako mocenský opěrný bod po vzoru královských tzv. "horských hrádků" a udržel si pevnostní funkci až do novověku, kdy byla jeho obrana zesílena výstavbou bastionového opevnění, představuje ukázku hradu tzv. donjonového typu. Jeho mohutná čtyřpatrová plochostropá obytná věž o rozměrech 14 x 17,5 m je vůbec největší u nás. Polygonální přístavek na její jihovýchodní straně vznikl zřejmě v místě staršího malého hradbou vymezeného nádvoří přístupného přes příkop z protilehlé skalky. Jeho přestavba do podoby přístavku s třemi valeně zaklenutými místnostmi v přízemí a plošinou s parapetní zdí s cimbuřím je renesanční, nejspíše z druhé poloviny 16. století. Ze stejné doby pak pochází i vnější opevnění hradu tvořené slabou zdí s pěti čtyřbokými, původně snad zastřešenými, bastiony v nárožích. Zda měl hrad do této doby vnější opevnění či zda zde exitovala nějaká další zástavba nevíme. Před třicetiletou válkou pak byly provedeny další úpravy. Přístavek byl doplněn o první patro, došlo k přestavbě jižního bastionu, kde vzniklo oblé baštovité těleso, jež zakrylo nástupní skalku a druhý podobný objekt (rondel), který se však nedochoval, vznikl patrně i ve východním nároží.

Na první fotografii je pohled na věž hradu a nástupní skalku od východu, na druhé je věž od severu a na třetí pak od západu. Na čtvrté fotografii je pohled ze vstupu do věže na hradební zeď vnějšího opevnění na severovýchodu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl III. Budějovicko, Praha 1884
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986