Rožmberk

Hrad přestavěný na zámek ležící na podlouhlé klesající ostrožně obtékané Vltavou, nad stejnojmenným městem.

Poprvé se hrad, vybudovaný pravděpodobně Vítkem mladším - zakladatelem rodu z Rožmberka - zmiňuje jako majetek Voka z Rožmberka roku 1250. Na počátku 14. století (1310) byl hrad rozšířen o tzv. horní hrad a vznikl tak, podobně jako v Českém Krumlově, dvojhradí. Jako hlavní sídlo rodu sloužil až do roku 1390, kdy vymřela krumlovská větev a centrum se přesunulo do Českého Krumlova. Během husitských válek a krátce po nich byl hrad s panstvím několikrát zastaven, nakonec však opět vyplacen. V majetku Rožmberků zůstal až do smrti Petra Voka z Rožmberka a jeho synovce Jana Zrinského ze Serinu (1612) a poté připadl v rámci vyrovnání Švamberkům. Jako finanční náhradu jej v souvislosti s pobělohorskými událostmi postoupil Ferdinand II. Karlu Bonaventurovi Buquoyovi a v držení jeho rodu zůstal až do roku 1945.

Nejstarší částí je níže položený tzv. dolní hrad nacházející se na konci úzké klesající ostrožny, od jejíhož zbytku byl oddělen do skály vysekaným šíjovým příkopem. Jednu z prvních zděných částí nejstaršího stavebního horizontu představuje čverhranná věž uchovávající románské okénko. Pravděpodobně v následující fázi vznikla na protilehlé severní straně další věž obdélná věž. Volný prostor při východní straně vyplnil palác, západní stranu uzavřela kamenná hradba. Inspiraci tohoto hradu lze vzhledem k stavbě čverhranné věže hledat v Podunají.

Asi na konci 13. či ve 14. století došlo k vybudování druhého tzv. horního hradu. S tím mohla pravděpodobně souviset i změna přístupu, uvažuje se, že původní vstup do dolního hradu mohl vést od jihu po stoupajícím hřbetu ostrožny. Z horního hradu, který roku 1522 vyhořel se zachoval pouze samostatně stojící okrouhlý bergrit Jakobínka se zděnou helmicí, jenž byl původně opatřený ochozem na konzolách. Z vnitřní dřevěné konstrukce uvnitř zděné helmice Jakobínky bylo dendrochronologicky doloženo, že použité dřevo bylo pokáceno v létě 1523, což lze považovat přibližně za dobu dokončení helmice. Rozsah původního horního hradu prozatím není dostatečně znám, jeho dnešní vymezení existujícími mladšími budovami bude pravděpodobně nejdříve až pozdně středověké. V souvislosti s existencí okrouhlé věže je možné horní hrad typologicky zařadit mezi variantu tzv. bergfritové dispozice.

Na první a druhé fotografii je celkový pohled z městečka na dolní a horní hrad. Třetí snímek zachycuje čelo dolního hradu a čtvrtý věž Jakobínku horního hradu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986