Vitějovice

Zaniklé opevnění na terénní hraně v prostoru mateřské školy v stejnojmenné obci, nad levým břehem Zlatého potoka.

První zpráva o Vitějovicích pochází z roku 1283, kdy ves od krále Václava II. získal Jan z Michalovic. Roku 1298 se zmiňuje Bruno z Vitějovic, roku 1312 pak bratři Přibík, Racek a Vernéř. Vzhledem k existenci rozestavěného královského hradu na blízkém vrchu Osule a obecnosti údajů, nejsme schopni určit časovou vrstvu opevnění ve vsi, ani vztah obou sídel. Badateli je uvažováno, že by se mohlo jednat o sídlo šlechtických držitelů Vitějovic po poboření a opuštění rozestavěného hradu na Osuli, kde však archeologické nálezy nasvědčují o životě ještě na počátku 14. století. S přihlédnutím k rozsahu fortifikace ve vsi není vyloučeno, že by se mohlo jednat naopak o předchůdce kamenného hradu.

Rozsáhlé opevnění zaujalo polohu na terénní hraně mírně klesající terasy, od jejíž plochy jej oddělil v oblouku vedený val doplněný příkopem. Jedinými zřetelnými pozůstatky opevnění je část valu v zahradě za domy č. p. 2 a 3, v nivelizované podobě snad i za domem č. p. 90.

Na první fotografii je jihovýchodní cíp zahrady domu č. p. 90, na druhé fotografii je zachovalá část valu v zahradě za domy č. p. 2 a 3. Na třetí fotografii je hrana svahu nad Zlatým potokem, na posledním snímku je průčelí domu č. p. 2 od kostela.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000