Šternek

Reliéfní stopy hradu na klesající ostrožně při soutoku Bílčického potoka s Moravicí, 2,5 km východně od Bílčic, 1,5 km severozápadně od Medlic.

Hrad se v písemných pramenech neobjevuje, v letech 1397 až 1480 se pouze uvádí stejnojmenná dnes také zaniklá podhradní ves. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje vždy v souvislosti se šternberským panstvím vedoucím od Šternberka až k Moravici, se počítá s jeho příslušenstvím k tomuto dominiu. V listině Alberta ze Šternberka z roku 1379 se mezi úředníky - hofmistrem, medlickým a šternberským purkrabím - objevuje jako svědek také Bořek z Divic, purkrabí Nového hradu. Na panství jiný hrad není, ovšem Šternberkové v té době drželi také jiný Nový Hrad - Stagnov a Boček mohl být v té době u pána na poradě.

Stavebník využil přibližně obdélné stanoviště, pro zachování linie však sestoupil se zdí z okraje plochy. Na jihozápadě je zachovalé na sucho nebo málo kvalitní již vyplavené pojivo kladené zdivo. Další fragmenty se nachází na konci jádra před příčnou prohlubní představující příkop, jehož dnem prostupuje skalní koryto. Za ním se nachází nepravidelná plošina s náznakem valu. Zvýšená plocha na jihozápadním konci jádra může představovat stopy po obytné stavbě. Na severu je stoupající hřbet přetnut příkopem zčásti vytesaným do skály, která uhýbá a pokračuje po méně klesající severovýhodní straně. V této části jej vymezuje plochý val, který se připojuje k úbočí pokračjícího hřbetu a k boku hradu. S ohledem na obtížný přístup po skalnatém hřbetu ostrožny je možné, že přístupová cesta vedla po úbočí od severovýchodu do této části.

Na první fotografii je pohled na čelní část a příkop oddělující jádro na severu. Na druhém snímku je příkop v zadní části jádra (pohled od severovýchodu). Na třetím je zadní, jihozápadní část jádra přes příkop a na čtvrtém pak celkový pohled zpod ostrožny od jihovýchodu.

PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001