Štěnec, lokalita Kozí nožka

Zaniklé sídlo ve výrazné poloze na ostrožně vybíhající z náhorní plošiny, 600 m severovýchodně od Štěnce.

V písemných pramenech se Štěnec připomíná k roku 1372, kdy jej Diviš z Popovce (kde se v těsné blízkosti nachází dvě menší šlechtická sídla), prodal Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. V roce 1405, když zemřel Jan řečený Košumberk, byla tvrz Štěnec s dvěma poplužními dvory a platem byla provolána jako odúmrť, k níž si však uplatňoval nárok Jan z Chlumu a na Košumberce. To je také jediná zmínka o sídle samém, při dělení panství Košumberk v roce 1417 se jmenují již jenom poplužní dvory.

Lokalita zaujala konec ploché ostrožny trojúhelníkovitého tvaru, který determinoval i její půdorys. V čele jej oddělil vyklenutý šíjový příkop, před nímž se pravděpodobně nacházel dnes setřený val. Opevnění v čele je zachováno v podobě valovitého tělesa. Plocha jádra je rovná beze stop zástavby či opevnění, při okrajích se nachází stopy drobnějšího kamení. Zadní část je snížena terénním stupněm s výskytem většího množstvím kamene. Ploché, zčásti zalesněné předpolí, je opět zcela rovné bez dalších stop. Vzhledem k vyžehlení terénu není vyloučeno mladší hospodářské využívání celé plochy. Štěnec představuje pěknou ukázku lokality šlechtického sídla ležícího z kastelologického hlediska na pomezí jednotlivých kategorií, jehož vznik bychom snad mohli připočítat jednomu z příslušníků rodu z Košumberka.

Na první fotografii je celkový pohled na čelo od jihu. Na druhé a třetí fotografii je pohled na terénní stupeň na konci loality a zpětný pohled od konce směrem na jih. Na poslední fotografii je pohled z valu v jihovýchodní části směrem na jihozápad.

STARÝ, Marek, Neznámá fortifikace u Štěnce, in: Hláska, XI/1, 2000, s.4–5.