Starý Žeberk

Zaniklý hrad na výrazném vrcholu Jezeří (707 m n. m.) vystupujícím z hřebene Krušných hor nad mosteckou pánví nad dnes zaniklou vsí Kundratice, 1,7 km jihozápadně od Jezeří.

Za zakladatele hradu je považován Albrecht ze Seeberku, který se tímto predikátem připomíná v roce 1277. V průběhu první poloviny 14. století přestal vysoko položený obtížně dostupný hrad vyhovovat nárokům a byl nahrazen Novým Žeberkem. V roce 1327 se stal majetkem pánů z Bergova a v roce 1385 se připomíná již pouze hora Starý Žeberk. Archeologické průzkumy potvrzují dobu života lokality od druhé poloviny 13. století do první poloviny 14. století.

Staveništěm hradu se stal rozeklaný vrchol hory, jehož složité uspořádání se stalo závazným i pro hradní dispozici. Přístupová cesta stoupala ze sedla mezi vrcholem Jezeří a hradním kopcem po svahu směrem vzhůru. Zde je na čelní straně nížeji pod jádrem ve svahu příkop s valem tvaru poloviny šestiúhelníku. Na vnější val tohoto opevnění snad navazovalo opevnění na úzkém jazykovitém výběžku, které snad krylo přístup k prameni ve svahu, jenž se stal pravděpodobně vodním zdrojem pro hrad. Za příkopem se nachází lunicovitá rovná plocha beze stop zástavby přiléhající k nároží výše položené přední části lehce lichoběžného vnitřního hradu, v jehož nároží nad vstupem dominuje skalní útvar, jehož vrchol podle nálezů mazanice zaujala dřevěná stavba. Přední část vnitřního hradu byla opevněna hradbou, v níž August Sedláček zachytil neobvyklou branku lichoběžného tvaru s přečnělkově konstruovanými bočními stěnami a kamenným překladem. Na vnitřní ploše se nachází několik reliktů, jeden z nich je nejspíše pozůstatkem malé zemnice. Nejvýše položenou částí hradu je rozeklané hřebenovité skalisko, podle drobných nálezů též využité, ovšem zda se k němu přikládalo další opevnění není zcela jasné.

Na první fotografii je pohled na příkop s valem vnějšího pásu, na druhé fotografii je pohled z vnitřního hradu přes můstek v příkopu na lunicovitou plochu. Na třetí fotografii je relikt dochované čelní hradby, na čtvrté pohled do prostoru vnitřního hradu.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XIV. Litoměřicko a Žatecko, Praha 1923