Senorady

Velmi dobře zachovalé terénní stopy zaniklého opevnění na ostrožně nad Senoradským potokem na západním okraji stejnojmenné obce.

Poprvé se objevují Senorady až k roku 1348, kdy Vrchoslav z Petrovic s manželkou Bolkou prodali Matyáši z Náchoda ves Petrovice, včetně Bolčina věna, které na ní měla a které jí bylo spláceno na vesnici Senorady. Na hrádku mohl sídlit Smil, který se po Senoradech psal a díl zřejmě držel i Jindřich z Vartenberka a Drnholce, který jej zapsal Ješkovi z Pirkštejna (1358). Tvrz se přímo připomíná až roku 1398 ve sporu Jana Ptáčka z Pirkštejna s Jindřichem starším z Lipé. Roku 1415 Jan Ptáček zboží prodal Hanušovi z Lipé, který ho připojil k Templštejnu. Je to naposledy, kdy se sídlo zmiňuje, nepotřebná pravděpodobně brzy poté zanikla.

Dvoudílnou dispozici, kterou po celém obvodu obkroužil příkop s valem, oddělil od mírně stoupajícího předpolí ostrožny šíjový příkop s předsunutým valem dnes narušeným cestou.Tvarování okružního příkopu sleduje oba pahorky, proto se mezi nimi zužuje. Plocha prvního pahorku je téměř kruhová s průměrem 15–16 m, druhý pahorek na konci ostrožny je oválný s osami 28 a 14 m. Plocha obou je rovná, beze stop zástavby či hrazení, nalezené stopy mazanice svědčí pro dřevohlinitý charakter opevnění. Údajný nález mincí uherského krále Ondřeje II. (1205–1235) navozuje představu o vzniku hrádku již před polovinou 13. století, pro tuto možnost hovoří i jeho rozsah a provedení.

Na první fotografii je první a druhý pahorek z valu okružního příkopu na severu. Na druhé fotografii je pohled plochy prvního pahorku na druhý. Na třetím snímku je opačný pohled na první pahorek a na posledním je val s příkopem v zadní části ostrožny.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981