Templštejn

Zříceniny hradu na skalnatém ostrožnovitém výběžku z náhorní plošiny nad pravým břehem Jihlavy, 2 km severně od Jamolic.

Zakladatelem hradu, vzniklým mezi léty 1281-1298, byl rytířský templářský řád, jehož komenda je v blízkých Jamolicích doložena k roku 1279. Po likvidaci řádu francouzským králem Filipem Sličným (1312) se hrad dostal do držení kutnohorského podnikatele Bertolda Pirknera (povýšeného do šlechtického stavu), jehož synové hrad prodali Přibíkovi ze Šelmberka (1349). Roku 1379 připojili páni z Lipé hrad, na němž někteří z nich sídlili a za nichž byl také významně přestavován, ke krumlovskému panství. O století později (1482) se hrad stal opět centrem samostaného mejetku, tentokrát rodu z Doubravice. Opuštěn byl po polovině 16. století.

Nejstarší jádro tvaru pětiúhelníka (40 a 30 m) otočeného tupým břitem k příchodu tvořila mohutná obvodová hradba se zaoblenými nárožími. Vnitřní uspořádání jádra stavebně složitého hradu je nejasné, zdá se však, že jeho východní část zabíralo jednotraktové křídlo, zatímco druhé, zčásti dvojtraktové zabíralo část západní. Mezi nimi byly asi sevřeny dva dvorky, přičemž do severozápadního se zřejmě vstupovalo brankou v severní hradbě. Tamtéž se nacházela i původně zaklenutá cisterna. Po okrajích jádra se běžela hradba prstencového předhradí v jehož severozápadním nároží nad řekou se nachází polozapuštěné přízemí částečně dvojtraktové budovy. Stopy dalších menších stavení se nachází jednak východně od ní dále vpravo od vstupní věže s bránou, kterou jistila vlčí jáma. Přístup vedl po dřevěném mostě přes 25 m široký, do skály vylámaný příkop.

Pravděpodobně už na přelomu 14. a 15. století byl do jihozápadního nároží vedle brány vložen nový palác. Jeho přízemní místnost nese náznaky vyložení dřevem, okna s lomenými záklenky a navenek široce rozevřený špaletami jsou uspořádána do trojúhelníku. Palác se stal hlavní obytnou budovou hradu a podle zbytků oken byl přestavován snad ještě v 16. století. Za držení hradu rodem z Lipé vznikl dále také průchozí pylon jádra a další pás parkánové hradby.

Okolo roku 1470 vznikla na příčném skalisku před hradem mohutná štítová zeď o délce 70 m a šíři až 5 m, vynechání místa pro bránu svědčí o jejím nedokončení. Před ní se nachází 9 m široký a 5,5 m hluboký příkop, který jí odděluje od protáhlého vyvýšeného pahorku s předsunutým opevněním se stopami bašty asi 50 m vpředu. Ostrožnu přetíná ještě třetí šíjový příkop o šíři 20 m a hloubce 10 m. Při vstupu z volné krajiny na ostrožnu se nachází nízký val s mělkým příkopem, buď se může jednat o pozůstatek opevnění tábora obléhatelů, nebo starší zajištění lokality.

Na první fotografii je severní část jádra, na další pohled na palác v jihozápadním nároží. Na třetím snímku je východní (dolní) konec štítové zdi a na čtvrtém celkový pohled na hrad z koruny štítové zdi.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001