Rychvald
Zříceniny hradu na ploché ostrožně v zákrutu Lysického potoka, na jeho pravém břehu, 1,8 km severozápadně od Lysic, 0,8 km severovýchodně od Štěchova.
První se po hradě píše Ješek Puška z Kunštátu (1371), ovšem stavebníkem mohl být již jeho otec Kuna z Kunštátu (1351–68), zakladatel lysické větve rodu z Kunštátu. V roce 1375 byl hrad dobyt a zbourán oddíly brněnských měšťanů. Zda za akcí stál rozpor některého z příslušníku rodu s markrabětem Janem, nebo výstavba hradu bez jeho souhlasu, nevíme, nicméně po Janově smrti (1375) byl hrad obnoven. Naposledy se o něm zmiňuje zpráva z roku 1437, z níž také vyplývá, že byl v držení Hynka z Ronova a Mitrova, zvaného Hlaváč. Zřejmě kvůli jeho ztrátě se příslušníci lysické větve píší od počátku 15. století po Lysicích, v nichž si vystavěli tvrz. Zánik hradu je kladen do první poloviny 15. století.
Trojúhelníkové předhradí (30 x 25 m) dvojdílného hradu chránil ze dvou stran příkop o šíři 14–18 m, na severní skalnaté straně široký 10 m, který byl (mimo přístupovou šíji) doplněn valem. Plocha předhradí nenese výraznější stopy zástavby, která byla dřevěná. Jihozápadní cíp předhradí přechází v násep vedený souběžně s protaženým příkopem a valem předhradí a společně chrání jihovýchodní část čela jádra, před kterým se nachází zčásti do skály vylámaný šíjový příkop o šířce 17 m a hloubce 6,5 m. Výše položená, větší, víceboká přední palácová část jádra, k jejíž jižní hradbě byl přistavěn čtyřprostorový palác, byla do skály vysekaným schodištěm spojena se zúženou, níže položenou zadní částí, jejíž archeologicky odkryté 2,7 m široké obvodové zdi uzavíraly protáhlý úzký prostor, jenž byl zřejmě částečně zastřešen. Vstup do něho byl veden ze zúženého parkánu, jímž byl veden přístup. Parkán chránil i čelní stranu jádra, kde stál vstupní objekt neznámé podoby, do něhož ústil most vedený přes šíjový příkop z předhradí. Vzhledem k zúžení severního parkánu na úzkou chodbu zajištěnou dveřmi se závorou, které by mohlo slouži jako výpadní branka, nelze vyloučit ani přímý vstup do přední palácové části.
Na první fotografii je čelo jádra z předhradí. Na druhé a třetí fotografii je zadní část jádra a na poslední je severní zeď jádra s úzkou chodbičkou parkánu.
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981