Mitrov

Zřícenina hradu na krčku ploché ostrožny obtékané Bobrůvkou, 1,6 km jihovýchodně od Strážku, 1,8 km jihozápadně od Bukova.

Poprvé se hrad, jehož jméno je zřejmě odkazem na Demetera z Bukova, předka zakladatele hradu, objevuje v predikátu Bohuslava z Mitrova (1358), který se ještě roku 1351 psal po blízkém Víckově. Bohuslav se oddělil od bratrů Bernarda a Archleba z Víckova a na dílu zboží, před třetinou 14. století, vystavěl vlastní hrad. V roce 1365 postoupil mitrovské zboží markraběti Janovi. Pravděpodobně lénem jej držel do roku 1375 Vaněk z Potštejna a Louky, následně se objevuje jakýsi Dobeš. Na počátku 15. století získal hrad od markraběte Jošta Hlaváček z Ronova (1407), ovšem záhy přepustil majetek Vilémovi z Pernštejna Milota z Křižanova, který v roce 1413 soudně vymáhal nezaplacenou kupní cenu. Hrad v držení Pernštejnů zůstal až do roku 1589, již o rok dříve (1588) je však v urbáři zmiňován jako pustý.

Dvojdílná dispozice hradu je ze tří stran oddělena 15 až 18 m širokým, původně snad obezděným příkopem doplněným valem, rozšířeným na přístupové severní straně ve využitelnou plochu. Šíje ostrožny je na obou stranách přeťata dalšími příkopy, 11 m širokým na jižní straně a 14 m širokým na severní straně, za ním se ještě nachází čtvercová plocha (37 x 35 m), asi pozůstatek hospodářského dvora. Lichoběžníkové předhradí (25 x 23–33 m) je, podobně jako na Víckově, k jádru připojeno bez použití příkopu. Na rozšířenou zadní část předhradí navázal parkán, který obkroužil ve zbývajících třech stranách celé jádro. K severozápadnímu nároží předhradí byla dodatečně přiložena čtyřhranná věž chránící z boku bránu prolomenou v hradbě, následně i předbraní. Západní stranu pětiúhelníkového jádra (31 x 23 m) nad svahem k řece zaujal tříprostorový palác, do jehož sklepů vedla dochovaná schodišťová šíje. Druhá zděná budova se nacházela na severní straně, mezi oběma je náznak průchodu z parkánu do nádvoří, není vyloučeno jejich (i dodatečné) propojení. Nějaká budova mohla stát i v jichovýchodním koutu nádvoří. Podle utváření mohl hrad náležet k typu s plášťovou zdí.

Na první fotografii je interiér čtverhranné věže přiložené k nároží čela předhradí, na druhé je pohled z konce příkopu od severozápadu. Na třetím snímku je předbraní, na čtvrtém jižní strana jádra přes příkop.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981