Reliéfní stopy opevnění na ostrožnovitém výběžku z plochého vrchu Křivý ohraničeném na východní straně strží bezejmenné vodoteče - levostraného přítoku Bečvy, nad ohybem lesní silnice (zvané Gabrielka), 1 km jihovýchodně od osady Rybáře, 3,1 km jihozápadně od Hranic.
V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, neznáme an její jméno. V literatuře se objevuje pod názvem Drahotuch, starší badatelé ji spojili s nejstarším sídlem příslušníků rodu z Drahotuš. Vznik opevnění je na základě interpretace archeologických nálezů kladen do středního eneolitu, či období kultury lužických popelnicových polí (mladší a střední doba bronzová), nečetné nálezy střepů pak dokládají také krátkodobé využití ve středověku.
Téměř kruhová fortifikace s osami 42 a 43 m zaujala polohu na vyvýšeném konci výběžku s výborným rozhledem do prostoru Moravské brány. Na čelní straně je ohraničena valovitým tělesem, jež bylo původně hradbou o tloušťce 3–3,5 m tvořenou dvěma z kamene nasucho vystavěnými zídky vyplněnými zeminou. Příkop na čelní straně je značně setřelý, v současnosti dosahuje šířky kolem 2,5 m.
Na první fotografii je celkový pohled na čelo fortifikace, na druhé a třetí fotografii je pohled z čela na jižní a západní stranu. Na posledním snímku je zadní klesající část výběžku.
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007