Rožná

Reliéfní stopy hrádku poškozené lomem na kopci Hradisko nad stejnojmennou obcí.

Písemné zprávy lokalitu nezachycují, archeologicky je život datován do druhé poloviny 13. století. Vzhledem k tomu, že v roce 1349 příslušela ves k Zubštejnu, jehož vznik je kladen na přelom 13. a 14. století, je možné předpokládat, že právě on nahradil starší sídlo. Historickými souvislostmi, datací archeologického materiálu i charakterem sídla by tak bylo možné považovat Rožnou za nejstarší sídlo rodu erbu zubří hlavy.

Oválné jádro s osami 38 a 23 m zaujímající zvýšený vrchol na terénní hraně údolí Nedvědičky obíhal 9–13 m příkop s valem, který jádro převyšovalo asi o 3 m. S ohledem na poškození lokality lomem nelze přesně určit připojení trojúhleníkového předhradí na jižní straně. Dochovalá plocha jádra nenese žádné viditelné stopy zástavby, lze tak uvažovat o lehčím dřevohlinitém charakteru opevnění.

Na první fotografii je plocha jádra, vlevo na snímku je viditelné poškození lomem. Na druhém snímku je pohled z jádra do příkopu na jihu, vlevo zářez lomu. Na třetí a čtvrté příkop mezi jádrem a předhradím na jižní straně.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001