Hrad přestavěný na zámek na horní (čelní) straně na ostrožně ležícího stejnojmenného městečka, na jehož dolním konci stojí hrad Pirkenštejn.
Ves Rataje se poprvé připomíná k roku 1289, kdy ji držel Přibyslav, jenž se po ní psal. Brzy přešla do držení pánů z Úžic, jimž ji odňal Václav II. a roku 1293 jako trhovou ves postoupil pražskému biskupství. Na počátku 14. století ji vlastnil Hynek z Dubé a následně Jindřich z Lipé, který zřejmě vystavěl oba hrady a městské hradby (oba hrady i hradby se výslovně zmiňují k roku 1346). Páni z Lipé prodali Rataje v polovině šedesátých let 14. století pánům z Pirkenštejna a hlavním rezidenčním objektem nových majitelů se stal zřejmě Pirkenštejn. V roce 1447 hrad vyhořel. V 16. století za Malešických z Černožic byl horní hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl pak kolem roku 1672 za Františka Maxmiliána z Talmberka z větší části barokně přestavěn Andreou de Quadre.
Horní hrad v Ratajích zaujímající pozici vedle hlavní městské brány, kterou zároveň i chránil, byl dvojdílné dispozice. Proti městečku měl mít nevelké předhradí, dnes s pivovarskou, v jádře renesanční zástavbou. Na východní a západní straně byl hrad zajištěn příkopy. Z hradu čtverhranného obrysu je za současného stavu poznání rozeznáno (kromě vnější obvodové zdi) pouze severní křídlo s mírně hrotitou valenou klenbou v přízemí a hrotitými okénky v nádvorní straně. Spolu s městečkem a dolním hradem představuje celek kvalitní, zajímavou a dobře dochovanou středověkou sídlištní jednotku.
Na první fotografii je čelní (východní) strana, na druhé jihovýchodní nároží čela. Na třetí fotografii je západní strana a na čtvrté pak pohled na severní stranu.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000