Nejdek

Zříceniny hradu na žulové ostrožně obtékané říčkou Rolavou, na severovýchodním okraji stejnojmenného města.

Počátky hradu nejsou zcela jasné, uvažuje se, že Nejdek vznikl jako zeměpanský strážní hrad v 13. století. První historicky doložený majitel byl patrně Konrád Plick v letech 1300–1341, který jej roku 1340 přijal jako královské léno a jehož rod držel hrad až do roku 1410. Od roku 1413 se rychle střídali majitelé, a to až do roku 1446, kdy hrad koupili Šlikové. Ti jej, mimo krátké zástavní držby Jindřichem z Regeru (1568), drželi až do roku 1602, kdy jej Štěpán Šlik prodal Bedřichu Colonovi z Felsu, jehož potomci museli za třicetileté války pro víru Nejdek opustit a hrad koupil Heřman Černín z Chudenic. Tou dobou byl hrad, s vyjímkou Čermé věže, zřejmě zničen a následně rozebrán na stavbu zámku užívaného již roku 1653. Černá věž byla posléze upravena na zvonici. Z 18. století pochází dnešní vstup. V roce 1831 byla věž snížena a opatřena dnešní střechou, v této době vznikla i dvě hrotitá pseudogotická okna.

Dvojdílná dispozice malého hradu zaujímajícího skalnatý konec ostrožny byla od klesajícího hřebene oddělena šíjovým příkopem. Za dalším šíjovým příkopem se nachází jádro hradu s dodnes dochovanou Černou věží a sporými zbytky konstrukcí, především obvodového opevnění tvořeného do podoby stěny přisekanou skálou s vyraženými otvory a příčnou zdí z velkých kvádrů se střílnou a mladším otvorem. Nelze vyloučit, že zde stávala obytná budova. Černá věž nepravidelně lichoběžného půdorysu vznikla postupným vývojem. V prvé fázi byla postavena do úrovně druhého, tehdy třetího patra. Z té doby pochází prostý obdélný vchod ve výši druhého patra, střílna prvého poschodí a výklenek v interiéru přízemí. Tato fáze byla nám neznámou příčinou poškozena a dlouhou dobu chátrala. Při opravě v 15. století byla opatřena zbylými středověkými otvory. Na počátku 16. století byla za Šliků opatřena dnešním nejvyšším patrem. Podle novověkých zpráv měla ještě jedno, na mohutných konzolách vysazené patro. Archeologický výzkum by u tohoto málo známehého zajímavého hradu mohl pomoci přesně datovat jeho počátky a odpovědět na otázku, zda se skutečně jedná o jeden z nejstarších hradů v okolí. V Čechách spíše neobvyklá čverhranná věž by mohla mít souvislost s velkou věží nedalekého hradu v Lokti, respektive s hradní produkcí štaufského Chebska.

Na prvních dvou fotografiích je pohled na areál hradu s dochovanou Černou věží. Na třetí fotografii je konec žulové ostrožny od říčky Rolavy a na čtvrté fotografii je celkový pohled na dispozici.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha 1985
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000