Myšenec

Zříceniny hradu pohlcené domky ve stejnojmenné vsi, 3,1 km severně od Protivína.

V písemných pramenech se hrad objevuje k roku 1273, kdy zde Přemysl Otakar II. vydal listinu pro vyšebrodský klášter. Hradu vznikl, na základě rozboru architektonických článků, po polovině 13. století jako náročný reprezentativní objekt odpovídající Přemyslovým velmocenským aspiracím.

Rozsáhlý hrad pravidelného, téměř čtvercového půdorysu zaujal z obranného hlediska nepříliš výhodnou polohu ve svahu pod vrcholem nevýrazného kopce. Kratší (jižní) stranou tvořil horní hranu návsi či náměstí stejnojmenného sídliště s dosud zachovaným reprezentativním kostelem svatého Havla v jeho středu, postaveným stejnou hutí v místech staršího románského kostelíka. Hradní areál opevňoval parkán zachovalý na severní straně, kde se zachovaly i zbytky dlouhého palácového křídla zaujímajícího celou tuto stranu dispozice. Patro nad plochostropým přízemím obsahovalo více než šest místností přístupných z pavlače, na níž se vcházelo z nádvoří. Místnosti osvětlované povětšinou hrotitými kružbovými okny tvořily, podobně jako například na Bezdězu, dvě charakteristické jednotky složené z obdélného klenutého sálku, k němuž z jedné strany přiléhala komnata s krbem a z druhé roubená komora. Součástí patra byl i vysunutý prevét přístupný chodbičkou překračující severní parkán. Vytápění paláce bylo teplovzdušné. Východní stranu paláce uzavírala k jihu půdorysně posunutá část s klenutou, velkým hrotitým oknem osvětlovanou prostorou v patře, nejspíše kaplí.

Na první a druhé fotografii je severní strana paláce od severovýchodu a severozápadu. Na třetí fotografii je západní strana paláce, na čtvrté opačný pohled z interiéru.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
MERHAUTOVÁ, Anežka, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl VII, Písecko, Praha 1890