Bezděz

Zříceniny hradu na dominantním kopci Velký Bezděz nad stejnojmennou obcí.

Hrad založil v roce 1264 Přemysl Otakar II. Z podstatné části byla stavba hradu dokončena v roce 1279, kdy zde byl uvězněn mladý Václav II., za jehož vlády byl hrad dobudován. Hrad stál jakožto významná pevnost vždy v popředí zájmu českých panovníků. Výraznějšího zásahu do raně gotické podoby se hrad dočkal až za Albrechta z Valdštejna, který jej koncem dvacátých let 17. století přístavbou trojbokých bastionů začal proměňovat v moderní pevnost. Od svého záměru nakonec ustoupil a v druhé polovině 17. století se hrad stal poutním místem a sídlem montserratských mnichů, jejichž klášterní úpravy se naštěstí hradu příliš nedotkly. Po zrušení řádu za Josefa II. byl hrad ponechán svému osudu.

Dvojdílnou dispozici vnitřního hradu obklopovalo vnější opevnění a další opevnění s branami klesalo ještě hluboko podél přístupové cesty. Ta byla přehrazena příčnými zdmi s prvou a druhou branou, které bylo možno bránit pouze z ochozu. Hradba s cimbuřím na vnějším okraji cesty spojovala obě brány s třetí, prolomenou v hradbě sbíhající od vnitřního hradu. Z dochovaného ochozu bylo možno kontrolovat cestu od prvé brány. Protože síla zdi nedovolila postavit parapetní zídku i na vnitřní straně, byli by obránci při proražení brány nekryti. Z toho důvodu byla zřejmě obranyschopnost exponovaného místa posílena okrouhlou věží zvanou Čertova, která byla vetknuta do hradby. Tato ryze obranná stavba, přístupná pouze vysoko položeným portálkem, mohla být bráněna jako samostatný objekt.

Všechny čtyři palácové budovy horního hradu jsou složeny z opakujícího se prvku - obdélného klenutého sálku, k němuž z jedné strany přiléhá komnata s krbem a z druhé roubená komora. Tyto prostory se nacházely v prvním poschodí. Přízemí byla plochostropá. Druhá patra, osvětlovaná sdruženými okénky a s prvními patry spojená šnekovými schodišti, měla nejspíše pomocnou obytnou a provozní funkci. Střechy byly sedlové s dochovanými strmými štíty. Spojení místností v patře zajišťovala krytá pavlač umístěná na nádvorní straně paláce.

Vnitřní hrad se sestává z užší horní a širší spodní části. Nižší byla dodatečně přiložena k hradbě sbíhající k třetí bráně. Na nejvyšším místě staveniště se ve styku obou částí vypíná okrouhlý bergfrit. Do nádvoří spodní části se vstupovalo později zazděnou branou v jeho čele. Ze spodního hradu se do horního vstupovalo brankou v hradbě u paty bergfritu. K změně komunikačního schématu mohlo dojít nejspíše za Václava II. v souvislosti s dostavbou kaple. Do jeho horní části cesta vstupovala novou čtvrtou branou v hradbě u kaple uzavírající užší stranu horního nádvoří.

Hradní kaple, původně zasvěcená sv. Michalu, je výtvarně nejnáročnější částí hradu a patří k našim nejvýznamnějším raně gotickým sakrálním interiérům. Spodní část stěn polygonálně uzavřeného prostoru člení sedilia. Vstup do kaple byl z otevřené předsíně portálem, jehož tympanon zdobí rostlinný motiv. Panovník přihlížel bohoslužbám z tribuny v jihozápadní části kaple. Tato tribuna souvisela s jinou, obíhající ve výši patra celý prostor. Navenek se tato křížovými klenbami bez žeber zaklenutá prostora otevírala stroze členěnými hrotitými okny, zato horní část oken obrazejících se do kaple vyplňují kružby tvořící ojedinělý křížový obrazec. Na plochém kulatém svorníku se dochoval otisk dřevěného štítu, který zde byl původně upevněn. Bezděz představuje jak jednu z našich nejvýznamnějších raně gotických hradních staveb přesahující středoevropský rámec, tak i nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II.

Na první fotografii je hradba sbíhající od vnitřního hradu k třetí bráně s Čertovou věží. Na druhé fotografii je pohled přes plochu spodní části vnitřního hradu od branky u paty bergfritu. Na třetí fotografii je pohled od nově přeložené čtvrté brány v hradbě u kaple na nádvoří horní části vnitřního hradu, na čtvrté celkový pohled.


DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984