Machnín, též Haléřova tvrz

Terénní stopy šlechtického sídla na mírném návrší nad levým břehem Lužické Nisy při jižním okraji Machnína, 220 m severovýchodně od železniční stanice, 1,2 km od Hamrštejna.

Lokalita se poprvé zmiňuje v letech 1353–1383 pod názvem Haléřova tvrz jako sídlo Jana II. z Donína, mana pánů z Grabštejna, jemuž se, zřejmě pro jeho chudobu, říkalo Halíř. Podle svědectvi z poloviny 16. století byla jeho jediným majetkem ves Machnín, prvně zmíněná roku 1428 v souvislosti se střetem vojska husitského hejtmana Jana Kralovce s Lužičany. Za hraničního sporu mezi příslušníky Doníny a Bibrštejny (1545) se popisuje tvrziště již jako pustý pahorek. Zda tvrz zanikla v souvislosti s vojenskou akcí již za husitských válek, či za hraničních sporů, nevíme. Archeologické nálezy přinesly zlomky keramiky a železných předmětů datovatelných do 15. a 16. století.

Tvrziště kapkovitého půdorysu s osami 60 a 40 m zaujalo polohu na hraně mírného návrší nad levým břehem Lužické Nisy. Na jižní a západní straně bylo od okolí odděleno příkopem o hloubce 8 m a šíři až 20 m. Obě zbývající strany chránil prudký svah, na severu zakončený na severu řekou a na východě dnes zaniklým rybníkem. Jádro je ploché, beze stop zástavby, v severní části se nachází terénní deprese.

Na prvních dvou fotografiích je příkop a čelo od jihu, na třetím snímku je východní strana jádra, na posledním pohled na severovýchodní konec jádra.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 1. díl, A–J, Praha 1997
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl X. Boleslavsko, Praha 1895