Lelekovice

Zbytky hradu na jihozápadním výběžku kostelního návrší nad údolím Ponávky, nad stejnojmennou vsí.

Poprvé se Lelekovice objevují v predikátu olomouckého sudího Hereše (1339), hrad se zmiňuje roku 1358. Roku 1379 prodali příslušníci zakladatelského rodu třetinu zboží Ješkovi Markétkovi z Rožďalovic. V roce 1387 držel třetinu Ludvík z Ubušína, který ji o tři roky později postoupil Petru Hechtovi z Rosicc, jenž o dva roky později (1392) celé zboží opět scelil, když koupil třetinu Herše z Lelekovic. Na počátku 15. století (pravděpodobně 1401) obsadili hrad odpůrci markraběte Jošta, proti nimž zakročil brněnský sudí Erhard z Kunštátu a Skal vedoucí obléhací oddíly brněnských měšťanů, jež za použití palných zbraní hrad dobyly. Lelekovické zboží získal Erhrad za odměnu, v zápise z roku 1412 se sice zmiňuje i tvrz, ta ale zůstala již jako nepotřebná neobnovena.

Malý hrad oválného půdorysu s osami 52 a 34 m, zaujal konec výběžku jihozápadně od pozdně románského kostela svatého Filipa a Jakuba, od něhož a od předhradí na jihovýchodě jej oddělil 8 m široký a 2 m hluboký příkop, na zbývajících dvou stranách byla poloha chráněna svahem spadajícím do údolí Ponávky. Plášťová hradba o síle větší než 2 m byla na narušena pouze vystupující hranolovou věží, snad s původní bránou, nebo chránící bránu vedle ní. V druhé etapě na konci 14. století se k bokům věže připojil druhý hradební okruh, který vytvořil 3,5-5 m široký parkán zčásti vybudovaný na místě staršího příkopu, který tak musel být navenek rozšířen. V kontaktu s hranolovou věží stála v parkánové zdi drobná vížka s novou bránou opatřenou padacím mostem. V nejlépe chráněné poloze na severozápadě přiléhal k obvodové hradbě čtyřprostorvý vícefunkční palác, postupně byly k hradbě přiloženy další objekty na jihozápadě, kde došlo k nahrazení starší dřevených stavení a hospodářské stavení na severovýchodě. Z nádvoří schodišťovými šíjemi přístupné suterény byly plochostropé. Patra obvodové zástavby byla komunikačně spojena ochozem, po němž se zachovaly stopy kůlových jamek v nádvoří. Archeologicky je zachyceno i předělení nádvoří na tři díly, což reflektuje s písemně doloženým dělením hradby na tři díly. Studna byla umístěna nejspíše v příkopu na jihovýchodní straně.

Předhradí, nebo předpolí hradu, se nacházelo v mírném svahu jižně od kostela a po dobu života hradu bylo zřejmě jen jednoduššího provedení. Archeologicky zjištěná kamenná zástavba vznikla až poté, tvořila samostatný celek, jehož první etapu představovalo zřejmě patrové stavení přibližně čtvercového půdorysu (10 x 9,5 m) se zdí o síle 1 m přihrazeným dvorkem. V roce 1447 se v Lelekovicích připomíná tvrz Jana Dupníka z Nitkovic, čemuž odpovídá i nálezová situace. Nelze však rozhodnout, zda se skutečně jednalo o tvrz, či farní dvorec v sousedství kostela. V další fázi (či fázích) byla budova rozšířena o dva prostory.

Na první fotografii je půdorys hranolové věže, na druhé čtyřprostorvý palác na severozápadě. Na třetí a čtvrté fotografii je celkový pohled na plochu hradu od severovýchodu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981