Kamenice, též Česká Kamenice

Zřícenina hradu na Zámeckém vrchu nad stejnojmenným městem.

Poprvé se hrad v písemných pramenech objevuje přímo až v roce 1476. Nepřímé zmínky jej snad zmiňují již ve čtyřicátých letech 15. století v souvislosti boje Vartenberků s Lužičany. Problémem datování hradu je i existence dalšího sídla v blízkosti Kamenice - Fredevaldu. Za zakladatele hradu, vzniklého nejspíše v letech 1427–1430 je považován Zikmund z Vartenberka. Kamenici drželi Vartnberkové až do počátku 16. století, kdy ji, finančně vyčerpaní dlouholetými boji s Lužičany, po dílčích odprodejích prodali v roce 1511 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Ten ji o čtyři roky později (1515) prodal Salhausenům, od nichž se Kamenice vrátila koupí Prokopem z Vartenberka zpět do držení zakladatelského rodu. V něm hrad zůstal až do roku 1614, kdy jej koupil Radslav starší ze Vchynic, tehdy se již hrad uvádí jako pustý. Krátké obnovy se dočkal za třicetileté války, kdy jej v polovině třicátých let 17. století obsadily císařské oddíly. Při tažení švédského Banérova sboru ze Žitavy k České Lípě (1639) byl hrad dobyt a rozbořen.

Skalnatý vrchol kopce zaujala patrně dvojprostorová čtyřpodlažní stavba mírně lichoběžníkového paláce s vyšší nástavbou na jihozápadní straně a zřejmě záchodovým přístavkem na jižní straně. Nejstarší fázi patrně představovala obytná věž. Cenrální stavbu obíhalo opevnění ve formě parkánu, částečně dochované na jihu a východě. Na severu a západě byla přihrazena spodní lichoběžníková část hradu s částečně dochovanou obvodovou hradbou. Přístupová cesta vstupovala do hradního areálu od východu.

Na první fotografii je pohled na severozápadní nároží centrální stavby. Na druhé fotografii je východní část s parkánovou zdí, na třetí severovýchodní nároží, na čtvrté pohled do interiéru paláce.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XIV. Litoměřicko a Žatecko, Praha 1923