Falkenburk

Zřícenina hradu na výrazné čedičové kupě (593 m n. m.) mezi Petrovicemi a Heřmanicemi v Podještědí, 2 km severozápadně od Kněžic.

Dobu založení ani zakladatele hradu neznáme, poprvé se v písemných pramenech objevuje až roku 1415, kdy byl v držení Alberta, purkrabího z Donína. Za husitských válek zůstali grabštejnští Donínové na katolické straně, při tažení husitů na grabštejnské panství a proti Žitavě (1424) však zůstal hrad ušetřen, a tak Jindřich z Donína následně umožnil osazení strategického bodu hornolužickou posádkou. O pět let později nastal za sporů mezi Doníny zvrat, neboť Venče z Donína hrad prodal hrad hustistkému hejtmanu Jan Kolúchovi z Vesce, který odtud podnikal výpady do Žitavska. V reakci na to Lužičané hrad na Velikonoce 1431 vypálili. Hrad byl opraven a po lipanské bitvě (1434), kdy Kolúch zůstal v opozici proti Zikmundu Lucemburskému, nařídil Zikmund hrad rozbořit. Ten ovšem vyhořel (1437), což se badateli vykládá jako trik, který měl odvrátit boj. Jako pustý se hrad poprvé připomíná roku 1454, uvažuje se však, že roku 1467, za doby bojů mezi Vartenberky a Lužicí, v souvislosti s tažením Žitavských proti Jablonnému, využili Berkové z Dubé opuštěný hrad ještě jednou a osadili jej posádkou, proti níž byl útok Žitavských veden.

Jednodílný hrad oválného půdorysu zaujal vrcholovou polohu výrazné kupy, kterou obkroužil příkop doplněný na jižní a západní straně valem. Do příkopu pravděpodobně ústila přístupová cesta, která po jeho stoupajícím dně obcházela téměř celý hrad. Na severovýchodní straně jádra, v místě předpokládaného vstupu, se dochovaly pozůstatky rozměrnější čtverhranné stavby a na západní straně výrazná terénní deprese, nejspíše pozůstatek cisterny. Vzhledem k poškození lokality zásahy při budování vojenského postavení ve 20. století a možnou těžbou kamene místními obyvateli.

Vznik malého hradu ve vrcholové poloze při tzv. záhvoždské stezce zajišťované na protější straně nedalekým hradem na Loupežnickém vrchu - Wintersteinem (a poté významnějším Karlsfriedem), bychom mohli, spíše než se šlechtickým, spojovat se zeměpanským založením koncem 13. století.

Na první fotografii je pohled přes jádro změrem k západu. Na druhé je severovýchodní nároží a východní stěna čtverhranné budovy, na třetí její západní nádvorní strana a na posledním snímku je severní strana jádra.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
GABRIEL, František – PANÁČEK, Jaroslav, Hrady okresu Česká Lípa, Praha 2000