Česká Skalice - lokalita Na Hradě, též Koldovka

Zaniklé sídlo v poloze Na Hradě (též Koldovka) nad levým břehem Úpy mezi Českou Skalicí a Zličí.

Sídlo zaujalo polohu v místě širokého rozhledu na vrcholu táhlého svahu na hraně nad levým břehem Úpy. Podle popisu z konce první poloviny 19. století se pravděpodobně jednalo o pravidelná čtverhrannou dispozici o délce stran kolem 24 m, jež byla od okolního terénu oddělena na třech stranách 7 m širokým a stejně hlubokým vyzděným příkopem. Na severní straně tvořil přirozenou překážku příkrá skalnatý svah spadající strmě k Metuji. Na jižní a východní straně se měla nacházet plocha využitá zřejmě jako předhradí, před níž se měl nacházet opět obezděný příkop, přičemž venkovská strana tohoto příkopu měla mít délku zhruba 98 m. S ohledem na to, že v té době již byl lokalita zřejmě dosti poškozena, nejsou další informace již k dispozici.

Česká Skalice se jako ves připomíná poprvé roku 1238. Prvním známým majitelem, jež se objevuje s predikátem, podle něhož by bylo možné usuzovat na existenci sídla je Petr ze Skalice (1238-1241). V písemných pramenech se pak objevuje Velká Skalice samostatně v roce 1336, kdy ji držel Hynek Hlaváč ze Skalice, příslušník východočeské větvě rodu z Dubé. V roce 1366 patřila Vaňku z Kozomic a od roku 1393 byla tvrz jako součást náchodského panství proměněna v manství. V polovině 15. století se majetku zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. K opuštění sídla došlo v průběhu 16. století.

S ohledem na existenci dalšího sídla přímo ve Skalici a zničení lokality je těžké rozhodnout, kde mohlo ležet původní zachycené v predikátu Petra ze Skalice. Analogicky k dalším lokalitám bychom jej podle předpokládaného vzniku však mohli hledat právě zde, v příhodné poloze v sousedství vsi. Tomu by ostatně napovídalo i následné rozdělení Skalice na Malou a Velkou Skalici (a vznik dalšího sídla přímo ve vsi).

Na první fotografii je fragment zdiva, zřejmě vnější vyzdívky příkopu jádra. Na druhé fotografii je pohled na odtěženou plochu jádra od jihovýchodu. Na třetí fotografii je severovýchodní nároží se zachovalými fragmenty zdiva a na čtvrté pohled na zbývající neodtěženou část jádra při severní straně nad svahem.


SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 1. díl, A–J, Praha 1997
WOLF, Vladimír, Jan Kolda ze Žampachu, Hradec Králové - Trutnov 2002