Bukov, též Lísek

Zřícenina hradu na výběžku z vrcholu kopce (535 m n.m.) nad soutokem bezejmenného vodoteče s Bukovským potokem v trojúhelníku Bukov – Habří – Střítež, necelého 1,4 km jihovýchodně od Bukova.

Poprvé se hrad, založený snad kolem poloviny 13. století, objevuje v přídomku Demetria z Bukova (1285), náležejícího k rozrodu Tasovců, který daroval patronátní právo kostela v Olší doubravnickému klášteru. Podruhé je hrad uveden ještě o deset let později (1295) a poté se již neobjevuje. Po zániku hradu, datovaného na základě archeologických nálezů na přelom 13. a 14. století, se centrem panství stal Mitrov, jehož jméno je reminiscencí na Demeteria a který tak nejpíše postavil jeho dědic, nebo manžel dědičky. Hmotné prameny kladoucí založení Mitrova do první třetiny 14. století i nepřímo upřesňují opuštění Bukova.

Jednodílný hrad oválného půdorysu (45 x 28 m) obkroužil příkop s valem rozšířeným na čelní straně na 10 m, kde se ještě nacházel dnes polozasutý šíjový příkop (20 m). Není vyloučeno, že rozšířená část valu mohla nést objekt pro obsluhu brány. Korunu valu, po níž vedla cesta do druhého rozšíření v zadní části sloužící jako nástupní prostor na most přes 13 m široký příkop do branského objektu jádra, zajišťoval plot. Brána byla prolomena v masivním, pravděpodobně věžovitém tělesu (7,5 x 7 m) s průjezdem přepaženým slabší zídkou s portálkem. Čelo hradu zaujal válcový bergfrit o průměru 9,5 m vevázaný do obvodové hradby tak, že z ní navenek nevystupoval. Vnitřní světlost věže vyzděné z pečlivě vyskládaného zdiva o tloušťce 3,7 m byla pouhých 2,1 m a nedovolovala trvalé využití. Při východní hradbě se nacházel nejspíše čtyřprostorový omítnutý palác se vstupní síní a teplovzdušným vytápěním. Obytná mohla být i patra branského objektu. Vedle průjezdu se nachází torzo podezdívky roubené stavby vybavené pecí, další, zděná budova s třemi místnostmi pak stála pod bergfritem.

Na první fotografii je čelo hradu z rozšíření valu, na druhé zadní část jádra. Na třetí fotografii je pohled přes nádvoří, vpravo jsou pozůstatky budovy pod bergfritem. Na posledním snímku je celkový pohled od jihovýchodu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981