Brada

Zříceniny hradu na výrazném pískovcovém vrchu nad stejnojmennou vsí, necelé 4 km severozápadně od Jičína.

Počátky hradu, za jehož zakladatele je považován Načerat z rodu Ronovců, v jehož predikátu se objevuje k roku 1258, jsou kladeny do poloviny 13. století. Načeratovu synovi Lévovi odňal majetek nucenou výměnou za ves Štítary král Václav II. V roce 1371 drželi hrad Vartenberkové, kteří zde ovšem nesídlili. Za husitských válek zůstal hrad mimo dění. Od Vartenberků jej zdědila Machna z Veselé (1434), od ní se dostal přes Haška z Valdštejna do rukou Markvarta z Labouně, za nějž se stal opět rezidenčním. V omdesátých letech 15. století koupil majetek Mikuláš Licek z Rýzmburka. Při prodeji Mikuláši Trčkovi z Lípy v roce 1500 byl hrad uváděn již jako pustý. Za prusko-rakouské války v roce 1866 zde byla umístěna rakouská baterie, v roce 1891 byla zřízena kalvarie a zhruba v téže době tu byly otevřeny i lomy na pískovec.

Západní část hradu oválného půdorysu je dnes na poškozena lomem. Dochovanou východní část obíhá okružní příkop s předhozeným valem. Vlastní hrad se zřejmě dělil výškově do dvou částí. Na východní (dochované) straně obíhá obě parkán zpevněný dvěma až třemi polookrouhlými baštami. V severní níže položené části se dochoval zbytek nejméně dvouprostorové budovy. Z jádra se zachoval pouze střep, na němž stojí kříž Kalvarie a skalka, která je zřejmě pozůstatkem západního nároží. Vlastní jádro mělo původně snad čtvercový obrys. Vzhledem k zachování lokality nelze získat přesnější představu o podobě hradu, ovšem s ohledem na hustý krok bašt je možné uvažovat o podobě s blízkým Kumburkem. Jejich ovlivnění, stejně jako možná inspirace blízkým Velišem je však za současného stavu stěží zjistitelná.

Na první fotografii je pohled v jádře od kříže Kalvárie směrem na severovýchod, na druhé na východ, na třetí na severozápadní stranu a na čtvrté je pohled od východu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989