Zňátky

Terénní stopy hrádku na konci skalnaté ostrožny na pravém břehu Oslavy nad Velkopolským mlýnem, 1 km východně od Zňátek.

V písemných pramenech se lokalita nezmiňuje, neznáme ani její jméno. Nečetné nálezy atypických střepů umožňují přibližně datovat dobu života do druhé poloviny 13. a do 14. století. Ves se poprvé objevuje až v poslední čtvrti 14. století (1377), kdy ji od Ješka z Kraví Hory koupil Jaroslav z Lamberka. V roce 1437 už patřila k Náměšti (nad Oslavou). Založení vsi je na základě jejího jména spojováno s jakýmsi Vznatou, zřejmě příslušníkem rodu Tasovců, vzešlým z prostoru mezi Březníkem a Velkým Meziříčím (roku 1237 se po Březníku psal Záviš). Tasovci pak drželi majetek asi do počáku 14. století, neboť o sto let později obdařili Ješek, Hron a Matěj z Náchoda kostel v Březníku a z darovací listiny plyne, že Březník vlastnil již jejich otec Hron (přítomný na Oslavě kolem roku 1321), který jej, spolu s Kostelcem nad Černými lesy, získal od krále Jana Lucemburského náhradou za nuceně odstoupený Náchod.

Lokalita zaujala polohu na skalnatém výběžku zakončeném strmou skalní stěnou. Na západní straně spadá svah do údolíčka bezejmnné vodoteče, na východě klesá k Oslavě. Od mírně stoupajícího hřbetu oddělil hrádek do třičtvrtě oblouku vedený příkop s valem, široký v šíjové části 11,5 a hluboký 2,5 m. Plochý prostor takto vymezeného areálu nenese žádné stopy zástavby a jediným patrným pozůstatkem je nízká hrázká na čelní (jižní) straně představující stopy hradby neznámé konstrukce.

Na první fotografii je pohled z jádra na jihovýchodní část příkopu s valem, na druhé a třetí pak obrácený pohled na jádro. Na čtvrté fotografii je jihozápadní nároží jádra.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001