Sychrov

Zřícenina hradu na hřebeni ostrožny obtékané Střelou přímo naproti Rabštejnu nad Střelou.

Za zakladatele hradu, jehož vznik je kladen do období držby Rabštejna nad Střelou Karlem IV., je považován rabštejnský purkrabí Jindřich. Poprvé se s názvem Sychrov setkáváme až k roku 1439, kdy byl sídlem Jana staršího z Rabštejna. V držení jeho rodu zůstal až do roku 1508, kdy jej získal Kryštof z Gutštejna, který držel rabštejnské zboží. Tomu však byly majetky Vladislavem Jagellonským konfiskovány (1509) a Sychrov byl připojen k Rabštejnu. O devět let později (1518) získali rabštejnský majetek Šlikové, kteří však seděli na Rabštejně, a proto byl hrad, připomínaný jako užívaný naposledy roku 1523, ponechán osudu. Jako hradiště se zmiňuje roku 1560.

Hrad zaujal polohu na hřebenu dlouhé ostrožny, kterou na východní straně (směrem od Rabštejna a jemu přihrazeného městečka) oddělila přírodní rozsedlina. Nad ní se vypínalo čelo zhruba obdélné dispozice, do jehož středu obvodové hradby byla vetknuta okrouhlá věž. Jižní strana areálu je silně narušena úpravami souvisejícími se zahradami rodinných domků. Severní strana hradu nad strmým svahem byla celá zastavěna, první budova se nacházela zřejmě již v severovýchodním nároží v těsném sousedství věže. Hlavní stavba - palác, zaujala nejspíše polohu na vyvýšeném místě v polovině dispozice, jeho součástí byl i drobný, obdélný, do skály zasekaný sklípek zaklenutý valenou klenbou. Na jihozápadní straně odděluje hrad od zbytku hřebenu mohutný do skály vysekaný šíjový příkop. Za ním se nachází nevelká trojúhelníková vyvýšenina bez výrazných stop zástavby, jež byla vzhledem ke klesajícímu terénu nejspíše využita jako další obranný prvek.

Na první fotografii a druhé fotografii je pohled na bergfrit z jádra. Na třetím snímku je do skály zahloubený malý sklípek a na čtvrté fotografii je celkový pohled na Sychrov směrem od Rabštejna.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000