Skryje, též Hrádek

Reliéfní stopy sídla na skalnaté ostrožně v záhybu Bobrůvky (Loučky), v poloze za statkem zvaným Na hrádku, 400 m západně od vsi Skryje.

V písemných pramenech se sídlo zmiňuje pouze jedenkrát, a to nepřímo, v predikátu Beneš ze Skryjí (1358), jenž měl za manželku sestru Artleba ze Stařechovic. Archeologické prameny nejsou známé. Po polovině 14. století (1368) již nebyly Skryje samostatným zbožím a sídlo patrně zaniklo. V starší literatuře se uvažuje jeho existence ještě minimálně v první polovině 15. století (1437), kdy Jan Vojna z Litavy pohnal Jana z Pernštejna kvůli statku, v němž byly Víckov, Hrádek, Košíkov a Drahonín. Není vyloučeno, že se jedná o tiskovou chybu v edici knih půhonných a nálezových, která z hrádku Košíkova mohla vytvořit dvě sídla, což je otázkou revize originálu.

Protáhlý ovál (38 x 15 m) byl od zbytku ostrožny na severu oddělen šíjovým příkopem s valem, který pokračoval po volněji klesající východní boční straně a zajistil i zadní jižní stranu na klesajícím opyši. Západní stranu nad říčkou chránil skalnatý sráz. V souvislosti se stavbou kostelíka na počátku 20. století byl šíjový 18 m široký příkop zčásti zasypán a k terénním úpravám došlo nepochybně i na ploše jádra. Statek v předpolí hrádku patrně nahradil starší dvůr, který mohl být i ohrazen, je-li úvoz před ním pozůstatkem příkopu.

Na první fotografii je jádro od severu, na druhé opačný pohled z jádra. Na třetí fotografii je příkop s valem na opyši a na čtvrté celkový pohled od jihozápadu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981