Rytířská jeskyně

Zbytky jeskynního hradu v jižním svahu Suchého žlebu, 220 m jihovýchodně od Kateřinské jeskyně.

Písemné zprávy o lokalitě mlčí, neznáme ani její jméno. Archeologické nálezy dokládají život na lokalitě od 13. do 15. století, kdy byla jeskyně opuštěna. Vojenskému využití lokality nasvědčují nálezy šipek.

Skalním převisem lrytý rozměrný portál jeskyně o výšce 17 m a šířce 13 m se se nachází vysoko v úbočí nade dnem žlebu. Portál jeskyně přehrazovaly dvě zhruba rovnoběžně vedené zdi z nasucho kladeného kamene. První zeď se zachovala v podobě rozesuté hráze, druhá, 1,5 m široká, byla poškozena výkopy, které zřejmě narušily i dno 48 m dlouhé jeskyně. Existenci nějakého stavení uvnitř jeskyně napovídá nález gotického klíče.

Na první fotografii je ústí portálu, na druhém a třetím snímku je vnitřní prostor jeskyně. Na čtvrté fotografii je svah úbočí žlebu z cesty s patrným portálem v horní třetině snímku.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001