Nový hrad u Kunratic

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem, 1,2 km severozápadně od Kunratic.

Doba života hradu byla velice krátká. Vznikl jako poslední stavba krále Václava IV. pravděpodobně ve velmi krátké době mezi lety 1411–1412, protože smlouva o vylámání příkopu před Novým hradem - obvykle počáteční etapa stavby - byla s novoměstským zedníkem Řehořem a jeho bratrem Maříkem Otrole uzavřena 8. července 1411 a již roku 1412 byl hrad v nějaké formě obyvatelný, jak dokládá na něm datovaná listina. Dochoval se i další smlouva z 8. března 1412 lamačem kamene Jakubem a zástucem stavebníka Hertvínem - konšelem Nového Města pražského. Častý pobyt Václava IV- na kunratickém Novém hradu dokládá nepřímo fakt, že si sem nechal přestěhovat svoji rozsáhlou knihovnu a právě zde i 16. srpna 1419 umírá. Po jeho smrti se na hrad uchýlila královna Žofie, která jej ale 5. listopadu opouští. V květnu 1420 zde zanechává Zikmund Lucemburský svoji posádku. 30. prosince 1420 oblehhli hrad Pražané, jejichž dělostřelectvu se podařilo poničit opevnění. Hrad přest být hájitelný a posádka hradu se 25. ledna 1421 vzdala, protože však nedoržela dohodnuté podmínky, byl o dva dny později proveden další útok po němž byl hrad definitivně dobyt a rozbořen. Definitivní zkáza byla završena v 19. století, kdy byla lokalita nejprve poškozena lomem a roku 1881 došlo k rozboření zbývajících zdí, aby výletníci neplašili zvěř v okolí.

Pětiboký areál hradu natočený hranou proti přístupu vedenému po mostě přes mohutný šíjový příkop zaujal pozici na konci zužující se ostrožny obtékané vodotečí Kunratického potoka. Odtud vedla cesta drobnou čtverhranou branou do prostoru parkánu kudy pokračovala koridorem podél delší strany paláce, rovnoběžné s osou ostrožny, kde přes menší vyzděný příkop vstoupila druhou věžovitou branou do vnitřního nádvoří hradu obklopeného ze všech stran budovami. Z nich je nejlépe prozkoumaný již zmiňovaný velký palác obsahující v přízemí a zřejmě i ve vyšších patrech tři místnosti. K němu na nádvorní straně přiléhalo schodiště vedoucí do jeho suterénu zaklenutého valenou klenbou. Ostatních stavby se dochovaly pouze v malých zbytcích.

Pro stavby doby vlády Václava IV. je charakteristický stále patrnější posun od hradu jakožto primárně vojenského objektu k pohodlnému obydlí. Právě jeho poslední stavba - chvatně budovaný Nový hrad - jakoby tento logický trend porušila ve snaze poskytnout svému majiteli bezpečí. Propast mezi poklidnými lety Karlovy a Václavovy vlády otupenou hradní architekturou a vojenským uměním vybroušeným v řadě cizích konfliktu se však ukázal být nepřekročitelným.

Na první fotografii je pohled na čelní stranu hradu od severu. Na druhé fotografii je pohled na vyzděný příkop a druhou bránu od severozápadu, třetí snímek zachycuje velký palác z vnitřního nádvoří od jihu. Čtvrtá fotografie je celkový pohled z ostrožny před hradem.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011
HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí, Praha 1988
MENCLOVÁ, Dobroslava, České hrady, 2. díl, Praha 1976