Náměšť nad Oslavou

Hrad přestavěný na zámek na konci široké ploché ostrožny, nad levým břehem Oslavy, nad stejnojmenným městem.

V písemných pramenech se Náměšť objevuje poprvé v predikátu Budiše (1234). Ačkoliv se jedná o falzum oslavanského kláštera (kolem 1270), zřejmě odráží skutečný stav a Budiš je totožný s Budišem z Budišova (1240). Připojená pečeť totiž nese zavinutou střelu Benešoviců a nikoliv znak meziříčských Tasovců, jimž Náměšť roku 1342 patřila (tehdy se připomíná Jan starší z Meziříčí a na Náměšti). Kdy se hrad dostal do držení Tasovcům, nevíme, s ohledem na jeho polohu uprostřed území Tasovců mezi Březníkem a Tasovem se předpokládá, že brzy po první zmínce. Před rokem 1404 se hradu zmocnil Leopold Krajíř z Krajku a nový majitel Lacek z Kravař musel hrad vojensky dobývat. Před polovinou 15. století převzal zadlužené panství hlavní věřitel Vznata z Prus, s jehož dcerou panství obdržel Ctibor z Cimburka, který se jej po sporech za úplatu vzdal a hrad pak až do roku 1567 drželi Meziříčtí. Po vymření rodu jej po matce Ludmile Meziříčské z Lomnice zdědil Jan starší ze Žerotína, který hrad v letech 1572-1578 přestavěl na renesanční zámek.

Zámek patrně dodržel lichoběžníkovou dispozici hradu. Na přístupných stranách k němu přiléhalo obloukové předhradí v rozsahu dnešního předzámčí, které od plochy před ním odděloval veliký šíjový příkop (32-35 m) dochovaný při výběhu do svahu na jihovýchodě a severu. Brána se nacházela buď v severním průčelí, nebo v zkoseném severovýchodním nároží, palác pak při jižní, nebo západní, nejlépe chráněné straně. Okrouhlá věž se v půdorysu neobjevuje. Vodu zajišťovala podzemní studna přístupná chodbami vysekanými ve skále. V pozdně gotické přestavbě přibyla okrouhlá pozdně gotická věž v severozápadním nároží předhradí a nějaká stavení na východě a severu. V jihozápadním nároží zámku se nachází spodek druhé okrouhlé bašty. Za renesanční přestavby vznikla kaple s pětibokým kněžištěm vloženým do hmoty zdiva severovýchodního nároží a následně i celoobvodová zástavba respektující deformací severního křídla starší stavení. Dále byl patrně změněn přístup, z nástupní terasy na jihovýchodě po kamenném mostě do branské věže předzámčí. Vstup do zámku se posunul do osy východního průčelí a změnil se s průjezdu na průchod. Vertikální komunikaci zajišťovala schodišťová věž v severozápadním rohu nádvoří, k níž časem přibyla další. Na počátku 19. století byl před zámkem zřízen rozlehlý anglický park.

Na první fotografii je pohled na vstup vedený po kamenném mostě přes starší příkop do velkolepě pojednané brány předzámčí. Na druhém snímku je východní průčelí zámku, na třetím celkový pohled od severovýchodu a na čtvrtém z jihovýchodu od řeky pod hradem.


PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001