Kostomlaty pod Milešovkou

Zřícenina hrady na výrazném kopci necelý kilometr jihovýchodně od stejnojmenné obce.

Hrad se poprvé výslovně připomíná roku 1335, nepochybně však stál již dříve, neboť roku 1333, kdy se v písemných pramenech zmiňuje ves, je označován německy Haus. Stavebníkem byli páni z Oseka, kteří jej roku 1333 dali v léno Chotěborovi z Herštejna. Roku 1335 koupil majetek kralevic Karel. Roku 1370 držel hrad Habart starší ze Žerotína, od jeho nástupců koupil panství Jindřich Škopek z Dubé (1388). Na počátku husitských válek držel hrad Albrecht Škopek z Dubé, velký komtur řádu německých rytířů, který jej proti husitům sice udržel, v době bitvy u Lipan (1434) byl ale hrad obležen a poškozen vojsky vedenými husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. O rok později (1435) se Jakoubek uvádí jako držitel hradu. Spory o něj s pány z Dubé vyhrál a jeho potomci založili na Kostomlatech rodovou linii. Počátkem 17. století byl hrad již nejspíše neobydlený (ačkoliv dvě bašty měly ještě střechu), Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic měli každý ve své polovině městečka tvrz. Po konfiskaci majetku (1623) získal panství Humprecht starší Černín z Chudenic (1624). Podle svědectví Bohuslava Balbína byla část hradu koncem 18. století obývána. V roce 1840 byla zpřístupněna věž, o rok později byla provedena nivelizace terénu předhradí, parkové úpravy, v místě zasypaného příkopu vznikla vyhlídka a budovy restaurace a ubytovny.

Jádro nepravidelně lichoběžníkového půdorysu s konkávně prolomenou delší základnou zaujalo vrcholek kopce. Jihozápadní nároží zaujal štíhlý okrouhlý bergfrit zatažený dovnitř obvodové hradby, zakončený úzkou nástavbou, okolo níž obíhal ochoz (tzv. máselnice). V prvé fázi obsahovalo jádro dva rovnoběžné paláce, zřejmě v době Karla IV. byla palácová zástavba zásadně přeřešena. Jádro obíhal parkán, k němuž se připojovalo níže položené lichoběžníkové předhradí. Do něj se vcházelo drobnou čtverhrannou dovnitř otevřenou věží druhé brány, z boku zajištěnou na skalce stojící subtilní okrouhlou věží s čtverhranným interiérem, která rovněž nepředstupovala před obvod hradební zdi. Vrchol věže ukončovalo na konzolách posazené podsebití. Předhradí obíhal parkán, který při jižní straně hájil i jádro a jehož součástí byla i první kulisová brána. Další zástavbu předhradí, vzhledem k rozsáhlým úpravám souvisejícím se stavbou hostince, neznáme. V první polovině 15. století byla obranyschopnost posílena přidáním dvou čtverhranných, dovnitř otevřených bašt do parkánové hradby jádra. Došlo také k rozšíření a zvýšení paláce v severním nároží jádra.

Na první fotografii je severní strana předhradí s bránou a štíhlou věží, na druhé západní nároží předhradí. Na třetí a čtvrté fotografii je západní a jihovýchodní nároží jádra.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011