Hoštejn

Rozsáhlé terénní stopy hradu na klesající ostrožně nad levým břehem Moravské Sázavy ve stejnojmenné obci.

Vznik hradu je kladen do souvislosti s kolonizační činností Boreše z Rýzmburka v oblasti kolem Moravské Třebové - na Borešově listině z roku 1267 svědčí Mutina z Honsteinu. Při akci Přemysla Otakara II. proti Borešovi byl hrad zřejmě obsazen. Zbraslavská kronika jej zmiňuje jako lotrovskou peleš v letech 1285–87, tehdy proti němu zakročil Záviš z Falkenštejna, který obsazený hrad začlenil do svého dominia na česko-moravské hranici. Není vyloučeno, že za něj mohlo dojít k nahrazení staršího sídla za nový hrad. Po Závišově pádu připadl majetek králi, a to je také chvíle, kdy se hrad přímo zmiňuje.

Za krále jana Lucemburského přešel majetek na Šternberky, v závěti Smila ze Šternberka (1398) se objevuje popis vybavení hradu a jeho personálu. Odúmrtí přešek majetek v roce 1407 na markraběte Jošta, jenž jej přenechal Hynčíkovi Mušínovi z Frývaldova, který zde držel bojovou skupinu. Za husitských válek se stal hrad oporou Husitů, a proto jej vévoda Albrecht dobyl (asi 1424). hrad byl pravděpodobně pouze provizorně opraven, protože v půhonu z roku 1446 se již zmiňuje jako zbořený a stejně je označen při prodeji Tunklům z Brníčka v roce 1464.

V čele obdélného jádra hradu obehnaného mohutným okružním příkopem s valem stála v místě dnešního pomníku okrouhlá věž. V zadní části se nacházel palác, jehož pozůstatky jsou spolu s několika fragmenty obvodové hradby jediným dochovaným zdivem. Níže položená plošina v čele nejspíše zajišťovala vstup do jádra. Vzhledem k obtížnosti přemostění prostoru mezi jádrem a předhradím lze uvažovat o příhrádku, do něhož mohla stoupat z příkopu cesta severovýchodním úbočím. Podélné předhradí obehnané mohutným okružním příkopem s valem dnes nenese žádné stopy nadzemního zdiva.

Na opyši 20 m pod hradem se nachází protáhlá plošina lemovaná stopami obvodového hrazení. Její samostatný charakter otevírá otázku, zda se nejednalo o starší sídlo nahrazené později mladším hradem. Naopak na protější straně výše nad předhradím leží v místě rozšíření ostrožny pětiboký pahorek oddělený od zbytku ostrožny mohutným šíjovým příkopem. Po jeho stranách se nachází terénní stupně s hrázkami po obvodové hradbě. Jeho úkolem bylo nepochybně zajištění strategicky výhodné polohy nad hradem a kontrola stezky vedoucí po severním úbočí.

Na první fotografii je pohled z věžiště přes jádro na zadní část s palácem. Na druhé fotografii je pohled z věžiště přes sníženou část v čele jádra na předhradí a opevněný pahorek předsunutého opevnění (úplně vzadu). Na třetí fotografii je pohled z jižníjo úbočí jádra na plošinu na opyši, na čtvrté pak obrácený pohled z této plošiny na jádro.


PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001