Hartenštejn

Zříceniny hradu na výrazném kopci, 1,2 km jižně od Bochova.

Stavebníkem hradu, připomínaného poprvé roku 1473, byl Jindřich z Plavna, příslušníci rodu hrad často zastavovali. Roku 1521 jej získal Jindřich Mašťovský z Kolovrat a následně jeho význam, i díky častému střídání majitelů, poklesl. Po roce 1554 přestal být obýván a roku 1573 je již označován jako zpustlý. Patrně byl ještě úsporně obnoven Adamem starším Štendsdorfem ze Štensdorfu, ale po připojení k Andělské Hoře (1609) definitivně zpustl. V prvé polovině 20. století byl částečně vykopán a jedna z jeho věží byla nepříliš šťastně dostavěna a zastřešena. Dřevěné části této úpravy již neexistují. V současnosti dochází k obnově a věž je opět kompletně zastřešena.

Nevelký takřka čtvercový hrad zaujal vrchol osamělého kopce. Střed jeho tří stran zajišťovaly protáhle polookrouhlé bateriové věže vybavené klíčovými střílnami. Suterén věží byl klenutý. Před čtvrtou stranou ležela rozsáhlá polygonální baštovitá část dispozice, z jejíhož těla v blízkosti brány vystupovala drobná polookrouhlá baštička. V jednom z nároží stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova. Další stavby je možno předpokládat při obvodu. Výkopy v prvé polovině 20. století zjistily i volně stojící objekt v nádvoří. Stavby hradu byly upravovány zřejmě ještě v 16. století. Přístupová cesta k hradu stoupala spirálovitě kolem návrší a její poslední část před hradem byla vedena po koruně valu před příkopem. Přicházející tak musel postupně projít pod kontrolou všech tří bateriových věží.

Hartenštejn je představuje vrcholnou stavbu promyšleného dělostřeleckého obranného systému pracujícího s bateriovými věžemi a zároveň jednu z nejdokonalejších kombinací aktivní dělostřelcké obrany v kombinaci s vedením přístupové cesty, jehož rámec přesahuje význam Čech. Stojí na počátku stavby nejkvalitnějších pozdně gotických obranných systémů v Čechách, jehož období tak posouvá do konce 60.-70. let 15. století.

Na první fotografii je jižní bateriová věž, na druhé východní a severní. Na třetí fotografii je interiér stavby v jihozápadním nároží a na čtvrté celkový pohled na hrad.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha 1985
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000