Brandýs nad Orlicí

Zříceniny hradu na ostrožně nad pravým břehem Tiché Orlice na okraji stejnojmenného města.

Hrad založil Jindřich z Prostiboře a poprvé se po něm psal roku 1289. V druhé polovině 14. a na počátku 15. století jej drželi páni z Boskovic. V letech 1429-31 se zde připomíná Smil Holický ze Šternberka. Od poloviny století jej vlastní páni z Postupic, od nichž hrad koupil Vilém z Pernštejna. Hrad ztratil rezidenční význam, zpustnul a byl pobořen. Za Bohuše Kostky z Postupic se hrad po roce 1547 dočkal oprav dokončených před rokem 1553, brzy na to byl ovšem vystavěn zámek v podhradí. Opět pustnoucí hrad se v roce 1588 stal majetkem Žerotínů, v jejichž držení zůstal až do roku 1636. K roku 1632 se již zmiňuje jako pustý.

Dispozice hradu na táhlé ostrožně byla trojdílná. V prvním obdélném předhradí se kromě stop obvodové fortifikace dochovaly zbytky napříč postavené budovy. V čele druhého předhradí stála za parkánovou hradbou mohutná štítová zeď s obloukovitě provedenými okraji a za ní, zřejmě analogicky k prvnímu předhradí, byla napříč postavená obdélná budova. Přístupová cesta k jádru vedla níže položeným severním prostorem předhradí. Severní stranu druhého předhradí i jádra zajišťovala parkánovitě vyhlížející fortifikace ve svahu, která měla nejspíše charakter příkopu a valu. V čele protáhlého oválného jádra se nachází nejspíše pozůstatky bergfritu. Zástavba jádra je značně komplikovaná, v zadní části se nachází zbytky paláce, z něhož se zachovaly valeně zaklenuté suterény. Jádro obíhal parkán. V jihovýchodním nároží vystupuje z obrysu jádra do parkánu čtverhranný objekt s poměrně slabým zdivem, možná součást renesančního rozšíření paláce.

Na první fotografii je střep zdiva, zřejmě renesančního rozšíření paláce v jádře hradu. Na druhé a třetí fotografii je pohled do suterénu paláce a na čtvrté parkán a štítová zeď v druhém předhradí.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000