Boršov

Zbytky hradu ležící na ostrém výběžku na strategicky významném místě, kde cesta ze Svitav do Moravské Třebové překonává Hřebečský hřbet.

Hrad založil ke konci svého života († 1277) Boreš z Riesenburka. Poručník Boršových synů Fridrich ze Šumburka hrad i přes záporné rozhodnutí landfrýdu dostavěl, a proto jej král Václav II. při tažení proti odbojníkům v roce 1286 dobyl. Ačkoliv nejsou písemné zmínky, podle archeologického materiálu byl hrad obnoven a život na něm ve 14. století ještě nějakou dobu trval.

Hrad zaujal trojúhelný konec hřebene od kterého jej odděloval 16 m široký a 4 mm hluboký šíjový příkop doplněný valem, jehož koruna je široká 7 m. Před valem přetíná šíji oblouk druhého, jen 9,5 m širokého příkopu, který je polozasutý nebo zmizel úplně. okrouhlá věž s vnitřním omítnutým prostorem o světlosti 3,5 m byla vykopána při lesních pracech v roce 1836. Pozice věže byla v mírném zlomu čelní hradby ověřena i výzkumem. Pozice paláce není zřetelná, pravděpodobně stál na severozápadní straně. Hradní areál zničila stavba stožárů vysokého napětí.

Na první fotografii je pohled z jádra hradu směrem na západ přes bergfrit, na druhé a třetí pohled přes příkop s valem v čelní, severní straně, oddělující areál od hřebene a pohled ke vstupu v severovýchodním části čela. Na čtvrté fotografii je celkový pohled od západu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001