Znojmo

Zámek a pivovar v místě knížecího sídelního hradu na ostrožně nad Dyjí, v jihozápadním cípu středověkého města.

Přemyslovský dřevohlinitý hrad vznikl někdy brzy po připojení Moravy k českému státu. Po rozdělení brněnského údělu se Znojmo stalo centrem samostatného údělu příslušníků sekundogenitury vládnoucího rodu, z té doby pochází především významná rotunda sv. Kateřiny z roku 1134 s nástěnnými malbami galerie Přemyslovců. Na počátku 15. století obsadili hrad a město stoupenci markraběte Prokopa Hynka Suchého Čerta z Jevišovic a Jana Sokola z Lamberka. V roce 1404 odolali obležení vojskem vévody Albrechta a uherského krále Zikmunda. Prvním zástavním držitelem hradu byl Albrecht z Leskovce, poté se držitelé střídali. Zdeňkovi z Roupova byl majetek po Bílé hoře konfiskován, roku 1645 poničili hrad Švédové. Zástavní držitelé podnikali jen nejnutnějěí přestavby. Předhradí zůstalo až do 18. století prakticky nezastavěno a na jeho ploše se pěstovala vinná réva. V roce 1710 dostali znojemský hrad lénem bratři z Deblína, za nichž proběhla barokní přestavba. Poslední Deblín byl zavražděn roku 1784 a zámek byl změněn na vojenskou nemocnici.

Snad již koncem 12. století, za Konráda Oty II., či za markraběte Vladislava Jindřicha na počátku 13. století, došlo k přeměně hradu na vrcholně středověký hrad. Konec ostrožny byl vydělen ve skále vylámaným šíjovým příkopem a ve vzniklém zadním hradu mohl vyrůst kompaktní soubor válcové věže, paláce a románské obdélné kaple s protáhlou apsidou. Hrad zabíral plochu dnešního zámku ve tvaru protáhlého šestiúhelníku s největšími rozměry 90 a 55 m. Věž o průměru 11 m stála vedle brány a na ní podél severovýchodní hradby navazoval palác s kaplí. Hmota zámku ještě ukrývá zdivo hranolové věže nakoso stojící vedle kaple a další stavení na severozápadě. Kaple nahradila rotundu. Pozdě románská osmiboká věž z třetiny 13. století, která byla považována za nejstarší světskou stavbu stála u vstupu do předhradí. Byla postavena z kvádříku, a proto je možný její starší původ. Bohužel se roku 1892 zřítila. Další gotické a renesanční zdivo se zachovalo v hmotě zámku, zejména na severu a dále se dochovaly skalní sklepy a lochy na jihu a západě. Zde stálo další stavení, při barokních úpravách ale již polozřícené, a proto jej odstranili. Renesančního původu mohou být i některé pozůstatky zdiva v objektech pivovaru. Při jižním ohyby hradby výzkum odkryl dvojtraktovou budovu ze 14. století. Novou hradbu snad dostalo předhradí při stavbě hradeb města v poslední třetině 13. století. Nalezen byl i útržek starší hradby z doby asi před polovinou 13. století.

Na první fotografii je celkový pohled na hrad z radniční věže. Na druhé fotografii je nádvoří zadního hradu, na třetí rotunda sv. Kateřiny a na čtvrté tarasní zeď předhradí.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981